Prozaička a pozastavená básnířka a kritička Olga Stehlíková ví, že pod hladinou neprší. Jako bohyně moře a řek Téthys, doprovázena družinou brokátových kaprů, je mocna jedním slovem vyvolat déšť i bouři. Jen díky ní některé hvězdy neklesnou pod obzor. Ve volných chvílích vytváří barevně a významově hýřivé knižní záhony, v altánku lásky zažívá rozkoš z textu a v dobré víře plíživě devastuje lacinou ironií a sarkasmem literární vkus našich dětí a mládeže. Skleníky veškerých zahrad se samy otevírají před jejím majestátem. I ten v botanické zahradě v pražských Malešicích.

