Petr a Monika Rajtovi mají na Olomoucku malou pražírnu a poslední roky se jim docela daří. Ale nemuselo. Hned v začátcích jejich podnikání málem přišel Petr při nehodě o život. Nebýt usilovné modlitby jeho tehdy nevěřící manželky Moniky, Bůh ví, jak by to dopadlo.
Petr měl původně kávu jen prodávat jako obchodní zástupce. Přizval ho k tomu jeho strýc P. Petr Gatnar, který si s Cafe Gape splinl malý sen. S prodejem to ale od začátku nějak vázlo. Zanedlouho ale dokonce z pražírny odešel i pražič. Pokud chtěl mít Petr co prodávat, musel se to tedy naučit. A podle všeho se mu to podařilo.
Petr s Monikou mají dvě malé děti. Bydlí v rodinném dom, kde mají i svou pražírnu. To přináší řadu výhod, ale i konfliktů. Rodiče jsou velice rádi, že nemusí od dětí odcházet do práce a děti mohou mít stále na očích, kolik je toho třeba udělat, aby se rodina měla dobře. Na druhou stranu bývá těžké, když musíte balancovat mezi tím, zda jste manžel nebo šéf anebo manželka či zaměstnankyně. O tom hovoří Petr s Monikou v prvním rozhovoru.
V druhém příspěvku se do hloubky podíváme na jejich přístup v jednání se zákazníky. Hraje v tom roli i to, že jsou křesťané? Ví to jejich zákazníci? Pokud ano, proč by to vlastně vůbec měli vědět? Ne každý zákazník může být příjemný a někteří z nich ani nemusí hrát fér. V rozhovoru se tedy zamříme i na to, jak Petr s Monikou zvládají komunikaci v obtížných situacích.
Do třetice opět otevřeme Písmo. K rozhovoru jsmne vybrali úryvek z Matoušova evangelia, kap. 5,38-42.
"Slyšeli jste, že bylo řečeno: `Oko za oko, zub za zub´. Já však vám pravím, abyste se zlým nejednali jako on s vámi; ale kdo tě uhodí do pravé tváře, nastav mu i druhou; a tomu, kdo by se chtěl s tebou soudit o košili, nech i svůj plášť. Kdo tě donutí k službě na jednu míli, jdi s ním dvě. Kdo tě prosí, tomu dej, a kdo si chce od tebe vypůjčit, od toho se neodvracej."
Petr a Monika Rajtovi mají na Olomoucku malou pražírnu a poslední roky se jim docela daří. Ale nemuselo. Hned v začátcích jejich podnikání málem přišel Petr při nehodě o život. Nebýt usilovné modlitby jeho tehdy nevěřící manželky Moniky, Bůh ví, jak by to dopadlo.
Petr měl původně kávu jen prodávat jako obchodní zástupce. Přizval ho k tomu jeho strýc P. Petr Gatnar, který si s Cafe Gape splinl malý sen. S prodejem to ale od začátku nějak vázlo. Zanedlouho ale dokonce z pražírny odešel i pražič. Pokud chtěl mít Petr co prodávat, musel se to tedy naučit. A podle všeho se mu to podařilo.
Petr s Monikou mají dvě malé děti. Bydlí v rodinném dom, kde mají i svou pražírnu. To přináší řadu výhod, ale i konfliktů. Rodiče jsou velice rádi, že nemusí od dětí odcházet do práce a děti mohou mít stále na očích, kolik je toho třeba udělat, aby se rodina měla dobře. Na druhou stranu bývá těžké, když musíte balancovat mezi tím, zda jste manžel nebo šéf anebo manželka či zaměstnankyně. O tom hovoří Petr s Monikou v prvním rozhovoru.
V druhém příspěvku se do hloubky podíváme na jejich přístup v jednání se zákazníky. Hraje v tom roli i to, že jsou křesťané? Ví to jejich zákazníci? Pokud ano, proč by to vlastně vůbec měli vědět? Ne každý zákazník může být příjemný a někteří z nich ani nemusí hrát fér. V rozhovoru se tedy zamříme i na to, jak Petr s Monikou zvládají komunikaci v obtížných situacích.
Do třetice opět otevřeme Písmo. K rozhovoru jsmne vybrali úryvek z Matoušova evangelia, kap. 5,38-42.
"Slyšeli jste, že bylo řečeno: `Oko za oko, zub za zub´. Já však vám pravím, abyste se zlým nejednali jako on s vámi; ale kdo tě uhodí do pravé tváře, nastav mu i druhou; a tomu, kdo by se chtěl s tebou soudit o košili, nech i svůj plášť. Kdo tě donutí k službě na jednu míli, jdi s ním dvě. Kdo tě prosí, tomu dej, a kdo si chce od tebe vypůjčit, od toho se neodvracej."
Zveme k rozhovorům křesťanské podnikatele, obchodníky, manažery a živnostníky. Hledáme cesty k propojení úspěšného byznysu a živé víry.
