Paměť národa

Historie

Drážďany 1945 – hořely tři dny a tři noci

Hlasy paměti

Příběhy z historie budou vyprávět lidé, kteří je zažili. Co paměť znamená pro přítomnost? Novinářka Lucie Korcová, dokumentarista Adam Drda a zakladatel Post Bellum Mikuláš Kroupa v podcastu ČRo Plus a Paměti národa přibližují klíčové okamžiky 20. století.

Spojenecké americké a britské jednotky provedly vzdušný útok na hlavní město Saska. 13. až 15. února 1945 bombardéry ve čtyřech náletech shodily na Drážďany přes 3900 tun pum. Ohnivé peklo přineslo ale i jednu nečekanou záchranu… Ohnivá bouře tehdy zničila šest a půl kilometru čtverečních města především v jeho historickém centru. Počet obětí se odhaduje na 25 tisíc lidí. „Byla to celá obrovská řada, jedno letadlo vedle druhého. Přiletěly asi doprostřed města a už to začalo padat,“ vzpomínala pro Paměť národa Anna Pokorná. Za války byla v Německu nuceně nasazena. „Slyšeli jsme obrovské dunění a najednou vytryskly ze všech stran ohně. Tak jsem si říkala: to je bombardování… Sirény ani nestačily zavýt...“ Bombardování Drážďan je dodnes považováno za jeden z nejkontroverznějších vojenských útoků druhé světové války. Po jeho provedení se otevřela diskuze, jak moc byl podobný úder potřeba ve chvíli, kdy Německo už bylo na kolenou. V té době městem navíc proudily tisíce uprchlíků. „Myslím, že tato debata je velice důležitá pro lidstvo jako takové, světové války jsou něco nepředstavitelného…“ upozorňuje ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa.  „Záběry, které obletěly svět – záběry nejen hořícího města a trosek, ale těch tisíců spálených lidských ostatků – tak tohle se samozřejmě musí dotknout každého...“ Drážďany byly považovány nejen za kulturní a průmyslové centrum, ale šlo také o důležitý komunikační uzel. Cílem spojeneckých náletů proto bylo zasažení infrastruktury a demoralizování německého obyvatelstva. Přestože se bombardování Drážďan stalo symbolem utrpení civilistů, pro některé české vlastence tehdy znamenalo naději na záchranu.  Jedním z nich byl Jan Maryška, který se krátce po německé okupaci zbytku Československa v březnu 1939 zapojil do odboje. Na začátku podzimu 1942 ho ale dopadlo gestapo a v prosinci 1944 byl převezen do Drážďan a odsouzen k trestu smrti. Zatímco čekal na vykonání rozsudku, přišly únorové nálety spojenců. Jedna z bomb poškodila i věznici, ve které byl Jan Maryška.Jak vzpomínají na bombardování Drážďan Češi, kteří ho zažili? A jak se město po válce proměnilo? Poslechněte si nový díl podcastu Hlasy paměti s Lucií Korcovou a Mikulášem Kroupou.

Aplikace Youradio Talk

Drážďany 1945 – hořely tři dny a tři noci

Poslechněte si podcast