Co paměť znamená pro přítomnost?
Příběhy z historie budou vyprávět lidé, kteří je zažili. Novinářka Lucie Korcová, dokumentarista Adam Drda a zakladatel Post Bellum Mikuláš Kroupa v podcastu ČRo Plus a Paměti národa přibližují klíčové okamžiky 20. století.
Mlčení – po druhé světové válce spojovalo řadu lidí, kteří prošli peklem nacistických lágrů a věznic. Někteří o svých zážitcích nikdy nemluvili, jiní prolomili hradbu ticha až po desítkách let. Mikuláš Kroupa a Adam Drda příběhy pamětníků vyhledávají, poslouchají a zaznamenávají už více než dvacet let. Jejich zájem ale sahá mnohem dál.
„Naproti nám ve Střešovicích bydlel takový dvoumetrový, šlachovitý starý muž. Jmenoval se Ludvík Korcz . Jako dítě jsem se ho docela bál. Bylo to jak z toho filmu Sám doma,“ vypráví Mikuláš Kroupa.
„Myslím, že si všiml, že se ho bojím. Jednou mě zastavil a dal mi odznáček s americkou vlajkou. Ale nikdo z nás v té době příběh Ludvíka Korcze neznal.“
„Já jsem vyrůstal v rodině, která je velmi poznamenána 20. stoletím z různých stran a různými způsoby. A jako dítě jsem trávil hodně času v pohraničí,“ vzpomíná Adam Drda.
„Asi v šestnácti letech jsem si uvědomil, že o historii jak Sudet, tak některých členů rodiny nevím vůbec nic, protože to jsou zamlčené dějiny. A pak jsem se setkal s lidmi, kteří mi o všem konečně něco řekli.“
„Je to tou rodinnou zátěží, protože co si pamatuju, tak u nás doma se pořád vyzdvihoval můj praděda, který byl v protinacistickém odboji,“ dodává Lucie Korcová.
„Nejdřív jsem to brala tak, že takhle to prostě bylo, a nic nezpochybňovala. Ale čím jsem byla starší, tím víc to ve mně hlodalo – co když to nebylo úplně tak, jak babička říkala…“
Lucie Korcová, Adam Drda a Mikuláš Kroupa v prvním díle podcastu Hlasy paměti popisují, kde vznikl jejich zájem o historii. A také proč je důležité ji připomínat. Nová epizoda vychází každých 14 dní. Přihlaste se k odběru, ať vám žádný díl neuteče!
Mlčení – po druhé světové válce spojovalo řadu lidí, kteří prošli peklem nacistických lágrů a věznic. Někteří o svých zážitcích nikdy nemluvili, jiní prolomili hradbu ticha až po desítkách let. Mikuláš Kroupa a Adam Drda příběhy pamětníků vyhledávají, poslouchají a zaznamenávají už více než dvacet let. Jejich zájem ale sahá mnohem dál.
„Naproti nám ve Střešovicích bydlel takový dvoumetrový, šlachovitý starý muž. Jmenoval se Ludvík Korcz . Jako dítě jsem se ho docela bál. Bylo to jak z toho filmu Sám doma,“ vypráví Mikuláš Kroupa.
„Myslím, že si všiml, že se ho bojím. Jednou mě zastavil a dal mi odznáček s americkou vlajkou. Ale nikdo z nás v té době příběh Ludvíka Korcze neznal.“
„Já jsem vyrůstal v rodině, která je velmi poznamenána 20. stoletím z různých stran a různými způsoby. A jako dítě jsem trávil hodně času v pohraničí,“ vzpomíná Adam Drda.
„Asi v šestnácti letech jsem si uvědomil, že o historii jak Sudet, tak některých členů rodiny nevím vůbec nic, protože to jsou zamlčené dějiny. A pak jsem se setkal s lidmi, kteří mi o všem konečně něco řekli.“
„Je to tou rodinnou zátěží, protože co si pamatuju, tak u nás doma se pořád vyzdvihoval můj praděda, který byl v protinacistickém odboji,“ dodává Lucie Korcová.
„Nejdřív jsem to brala tak, že takhle to prostě bylo, a nic nezpochybňovala. Ale čím jsem byla starší, tím víc to ve mně hlodalo – co když to nebylo úplně tak, jak babička říkala…“
Lucie Korcová, Adam Drda a Mikuláš Kroupa v prvním díle podcastu Hlasy paměti popisují, kde vznikl jejich zájem o historii. A také proč je důležité ji připomínat. Nová epizoda vychází každých 14 dní. Přihlaste se k odběru, ať vám žádný díl neuteče!
Popis podcastu
Příběhy z historie budou vyprávět lidé, kteří je zažili. Co paměť znamená pro přítomnost? Novinářka Lucie Korcová, dokumentarista Adam Drda a zakladatel Post Bellum Mikuláš Kroupa v podcastu ČRo Plus a Paměti národa přibližují klíčové okamžiky 20. století.