Paměť národa

Historie

Bez žen by se domácí odpor neobešel, přesto zůstávají ve stínu

Hlasy paměti

Příběhy z historie budou vyprávět lidé, kteří je zažili. Co paměť znamená pro přítomnost? Novinářka Lucie Korcová, dokumentarista Adam Drda a zakladatel Post Bellum Mikuláš Kroupa v podcastu ČRo Plus a Paměti národa přibližují klíčové okamžiky 20. století.

Ženy pomáhaly parašutistům, vracely se pro raněné, když kolem létaly kulky. Předávaly zprávy, některé se dokonce postavily nepříteli se zbraní v ruce – ženy se za druhé světové války odvážně zapojily do boje. Přesto jejich příběhy dodnes často zůstávají zapomenuté. Ženy pomáhaly parašutistům, vracely se pro raněné, když kolem létaly kulky. Předávaly zprávy, některé se dokonce postavily nepříteli se zbraní v ruce – ženy se za druhé světové války odvážně zapojily do boje. Přesto jejich příběhy dodnes často zůstávají zapomenuté. Když se řekne „válečný hrdina“, většina lidí si představí neohrožené odbojáře, jako byli Josef Mašín a Václav Morávek nebo parašutisté Josef Gabčík a Jan Kubiš. Tisíce žen, které se zapojily do protinacistických akcí, jsou ale stále v jejich stínu.   „Myslím, že například celý domácí odboj by se bez žen prostě neobešel,“ upozorňuje ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa. „Velmi často tu skutečnou pomoc třeba parašutistům poskytovaly rodiny. Ta asi nejznámější je rodina Moravcových z Biskupcovy ulice, které sympatickým, laskavým způsobem vládla Marie Moravcová.“ „V jejich bytě parašutisté, a to nejenom z Antropoidu, žili, přespávali a dostávali najíst. A Marie Moravcová se v tomto úkrytu v podstatě stala hlavním organizátorem pomoci.“ Nakonec za to zaplatila životem. Stejně jako desítky dalších podporovatelů parašutistů, kteří uskutečnili úspěšný útok na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Pro Marii Moravcovou si gestapo přišlo do jejího bytu a ona raději spolkla jed, aby neprozradila nic o dalších členech odboje.  Příběh jak z hollywoodského filmu Do domácího odboje se po nacistické okupaci zapojila také Jarmila Pelčáková. Její otec navázal spolupráci s Obranou národa a Jarmila mu pomáhala třeba při organizování útěků lidí za hranice. Jedním z těch, kteří se na západní frontě chtěli přidat k československým jednotkám, byl i Jarmilin přítel Gustav Svoboda. A Jarmila svému milému pomohla. Na hranici si oba mladí lidé slíbili, že na sebe počkají a že se znovu sejdou, až válka skončí. Zatímco Gustav bojoval za svobodu svojí vlasti ve Francii a Anglii, v protektorátu začalo gestapo utahovat smyčku kolem odbojových skupin. A jak celý příběh skončil? To uslyšíte v Hlasech paměti s Lucií Korcovou a Mikulášem Kroupou.

Aplikace Youradio Talk

Bez žen by se domácí odpor neobešel, přesto zůstávají ve stínu

Poslechněte si podcast