Tenhle díl je pro mě tak trochu rozloučení s rokem, který byl sice z mnoha důvodů skvělý, ale taky byl celý ve stínu matčiny smrti. Na jeho začátku jsem zjistil, že se jednalo o metodicky naplánovanou a nábožensky inspirovanou sebevraždu zakončenou čtyřicetidenním půstem. Sama by svou smrt sebevraždou určitě nenazvala – z jejího pohledu se jednalo o nanebevzetí . Ostatně i ve svých poznámkách víckrát zmínila, že smrt se jí jako vyvolené netýká. V tomhle díle shrnuji, co jsem se za poslední rok o matčině osudu dozvěděl a jak jsem nakonec zjistil, jak to celé bylo a jak to podle mě souvisí s tím, že byla desítky let součástí svědků Jehovových. Takže pokud už stejně jako já máte dost sladkých i slaných pochoutek, tady vás čeká něco víc hořkého…