Baví nás chytrá produktivita

vzorce myšlení

s...

Vzdělání

Osobní rozvoj

Jak na to

Škola (bez) budoucnosti. Proč se neučíme učit

Fosilní palivo

Jsme dva fosilové a dělíme se o know-how, ke kterému jsme se dopracovali přes vlastní pot, krev i slzy. Z toho, co víme, lisujeme brikety – můžete je spálit a trochu díky tomu popojet. <br/><br/><a href="https://fosilnipalivo.substack.com?utm_medium=podcast">fosilnipalivo.substack.com</a>

Škola tě nenaučí, jak se učit* Trávíme v lavicích roky života, ale vycházíme bez té nejzákladnější dovednosti pro život* Roman: „Jak se učit, jsem se naučil až na výšce – při psaní seminárních prací.“* Martin navrhuje zavést metapředmět „Jak se učit“ (hezky pěkně už od prvního stupně ZŠ)* Co by obnášel? Experimentování s různými technikami učení místo pasivního přijímání informací„Smysl školy je připravit děti na to, aby se dokázaly adaptovat na budoucnost. Aby se dokázaly přizpůsobit všem změnám, které přijdou.“Ochutnej místo rozptyl a zapamatuj* Frontální výuka pořád přežívá z dob, kdy učitel byl jediným nositelem informací* Dnes potřebujete umět s informacemi pracovat, ne je jen memorovat* Věčné opakování stejných témat „od začátku“ (Přemyslovci v páté třídě, sedmé třídě, na gymplu…)* Děti ví o pravěku víc než o 90. letech💡 FOSILNÍ POSTŘEH: Předmět „Jak se učit“ by dal dětem nástroje na to, jak se vyrovnávat s tím, co se na ně (a na nás všechny) valí.Za zelené slony pětka* Absurdita známkování z kreativních předmětů (výtvarka, hudebka apod.)* „Klid, Pepíčku! Nic si z té trojky nedělej, paní učitelka známkuje sebe.“* Známky se stávají identitou – „na matiku jsem blbej, vždycky jsem měl trojku“* Anglický systém: hodnocení osobního pokroku místo porovnávání se spolužákyChyba jako experiment, ne trest* Ve škole: chyba = body dolů* V reálném životě: chyba = zpětná vazba a posun* Mimo komfortní zónu se učíme nejvíc, ale taky tam nejvíc chybujeme* Škola vede k vyhýbání se riziku místo experimentování, je těžké takový vzorec v životě zlomit„Chyba je přece často výsledkem nějakýho experimentu. Prostě něco zkoušíš – půjde ti to, nepůjde ti to, čert ví. Ale těma slepýma uličkama si kalibruješ cíl.“Čeština jako nástroj, ne diktát* Místo vzbuzování lásky k jazyku jen mechanické memorování* „Děti mi chodí domů bez extra vztahu k mateřskému jazyku.“* Přehnaný důraz na formální spisovnost zabíjí chuť se vyjadřovat* Slohovky píšeme celou dobu pro jednoho čtenáře (učitele) místo různých cílových publik (jako v běžném životě)Slohovka: text se tvoří v mnoha krocích* V reálném světě: text prochází mnoha editacemi, vyvíjí se průběžně pod rukama* Ve škole: napíšeš na první dobrou, odevzdáš a je hotovo* Učitel jako zkušený editor? Skoro nikde* První verze je vždycky jen hrubý materiál, který potřebuje opracovatAI: nástroj, ne hrozba* Některé školy reagovaly zrušením seminárních prací* AI by měla být součástí výuky – k čemu je ji ignorovat?* Žáci s ní umí pracovat lépe než mnozí učitelé* Škola má připravovat na reálný svět, ne na včerejšekBudoucnost za dveřmi* „Většina dnešních prvňáčků bude dělat profesi, která dnes neexistuje.“* Martin sám dělá práci, která neexistovala ani v době, kdy maturoval* Škola by měla učit se adaptovat (v duchu: nejlepší způsob, jak pokračovat, je pokračovat)* Změna nepřijde jen od učitelů – potřebujeme jiný přístup rodičů i celé společnosti This is a public episode. If you would like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit fosilnipalivo.substack.com

Aplikace Youradio Talk

Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.

Škola (bez) budoucnosti. Proč se neučíme učit

Poslechněte si podcast