Pražská záchranná služba patří mezi světovou špičku. Vedoucí pracoviště krizové připravenosti Ondřej Šedivka v rozhovoru pro pořad Přežít na platformě FocusOn vysvětlil, že ochota Čechů pomáhat, technologické vybavení i systémová připravenost dělají z České republiky lídra v poskytování první pomoci. Přesto se sektor potýká s rostoucími riziky, od výpadků elektřiny přes nedostatek personálu až po mimořádné události masového charakteru.
Podle Ondřeje Šedivky je Česká republika na špici, pokud jde o ochotu a schopnost lidí poskytnout první pomoc. „My se strašně podceňujeme, ale v realitě patříme mezi nejlepší na světě. V ochotě pomáhat rozhodně ano," uvedl.
Záchranáři se přitom často setkávají s obavami lidí, že by při zásahu mohli udělat chybu a nést právní následky. Šedivka zdůrazňuje, že český systém naopak laiky podporuje: „Naše zdravotnické operační středisko dokáže volajícím krok za krokem poradit. Stačí zavolat na 155."
V porovnání s některými zeměmi je to velký rozdíl. Například v Číně, kde Šedivka zasahoval při dopravní nehodě, místní průvodce české zdravotníky nepustil k pomoci, protože by mohli skončit u soudu.
Dojezd v Praze: průměrně šest minut
Český zákon stanovuje maximální dojezdový čas záchranky na 20 minut. V Praze je ale realita výrazně lepší. „Průměrný dojezd k nejzávažnějším případům máme šest minut. Patříme tak mezi nejlepší na světě," říká Šedivka.
Pro srovnání uvedl příklad z Rumunska, kde kamarád narazil na těžce zraněného pastevce a dozvěděl se, že sanitka přijede až o víkendu. „A to se pořád bavíme o Evropské unii," dodal.
Blackout? Záchranka jede dál
Velkým tématem je připravenost na rozsáhlé výpadky elektřiny. Pražská záchranná služba má podle Šedivky všechny základny zálohované a disponuje mobilními čerpacími stanicemi. „Počítáme i s tím, že v případě blackoutu pojedeme tankovat mimo postižený region. Zajišťujeme palivo nejen pro sanitky, ale i pro agregáty," vysvětlil.
Zdravotníci se v takových situacích potýkají nejen s vyšší nehodovostí kvůli nefunkčním semaforům, ale i s ohrožením pacientů závislých na domácí oxygenoterapii nebo ventilátorech. „Bez elektřiny jim do pár hodin dojde baterie, a bez kyslíku nepřežijí," varuje Šedivka.
Střelba na FF UK: balistická ochrana už je standard
Jedním z nejsilnějších zásahů poslední doby byla střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Šedivka zdůraznil, že záchranáři musí čekat, až policie prostor zajistí. „Nikde na světě nemá zdravotník co dělat v horké zóně. Naše posádky vstupují až do bezpečnější oblasti," popsal.
Pražská záchranná služba je vybavena balistickými vestami i helmami. „V Praze vyjíždíme několikrát týdně k případům, kde si vesty automaticky bereme. Typicky jde o nahlášenou střelbu nebo útok nožem," dodal.
Speciální týmy a moderní technika
Pražská záchranka disponuje i unikátními specializovanými týmy. Například skupinou pro zásahy při chemických, biologických a radiačních hrozbách, ale i výjezdovou základnou speciální techniky. „Máme nákladní vozidlo pro 12 ležících pacientů, další do terénu i do vody a modul Golem pro intenzivní péči až 12 pacientů," popsal Šedivka.
Speciální tým pak dokáže působit až tři týdny v terénu s plným logistickým zajištěním, včetně satelitního spojení a vlastního zásobování. Akční rádius činí až 3 000 km. „Umíme fungovat bez toho, aniž bychom zatěžovali místní systém," shrnul.
Celý rozhovor, který moderuje Amar Ibrahim, si můžete pustit jako video nebo podcast:
- Jak konkrétně záchranáři zvládali psychicky zásah při střelbě na Filozofické fakultě?
- Jak funguje systém psychosociální podpory přímo uvnitř záchranky?
- Co všechno má u sebe Ondřej Šedivka v kapse, když jde do služby?
- Jak vypadají reálné tréninky s armádou a speciálními složkami?
- Jaké nejextrémnější zásahy v Česku a zahraničí Šedivka osobně zažil?