Systém emisních povolenek funguje v Evropě už téměř dvacet let, většina domácností ho ale dosud vnímala jen nepřímo. To se má změnit s příchodem ETS 2, který se poprvé výrazně dotkne běžných spotřebitelů. V pořadu Green Spin na platformě FocusOn vysvětluje Petr Nakládal ze společnosti Energy portfolio management ze skupiny Moore Česká republika, co emisní povolenky znamenají v praxi, o kolik mohou zdražit plyn a pohonné hmoty a proč odklad systému na rok 2028 není důvodem k odkládání příprav.
Moderátor v úvodu rozhovoru připomíná, že emisní povolenky nejsou novinkou. Petr Nakládal vysvětluje, že systém ETS 1 funguje zhruba dvacet let a jeho dopady se do cen promítají spíše nepřímo. Nový systém ETS 2 však podle něj znamená zásadní změnu. „Povolenky v systému ETS 2 jsou v podstatě uhlíkovou daní. Kdo spotřebovává paliva, která vypouštějí CO₂, bude muset zaplatit za emise,“ říká.
Zásadní rozdíl je v tom, že ETS 2 se mnohem více dotkne koncových spotřebitelů, tedy domácností a drobných podnikatelů. Zatímco dosud byly povolenky „schované“ v cenách výrobků a služeb, nově se projeví přímo v cenách energií a paliv, které lidé denně používají.
Jak se ETS 2 projeví v praxi? Plyn, uhlí i pohonné hmoty
Podle Nakládala bude dopad dvojí. Přímý dopad pocítí domácnosti při vytápění plynem nebo uhlím a při tankování. „Obchodník, který prodává plyn nebo uhlí, bude muset koupit emisní povolenku a její cenu promítne do koncové ceny paliva,“ vysvětluje.
Nepřímý dopad se pak projeví v cenách zboží a služeb. „Dopravce musí natankovat dražší palivo a tuto cenu promítne do dopravy zboží. V konečném důsledku se to projeví i v cenách v obchodech,“ říká Nakládal. ETS 2 tak nebude jen energetickým, ale i inflačním faktorem.
O kolik se domácnostem zvýší náklady?
Nakládal nabízí konkrétní modelový příklad rodinného domu vytápěného plynem. Spálením jedné megawatthodiny plynu vznikne přibližně 0,2 tuny CO₂. Jedna emisní povolenka přitom odpovídá jedné tuně CO₂. „Při spotřebě 16 MWh ročně může zdražení činit zhruba tři až čtyři tisíce korun ročně,“ říká.
U pohonných hmot jsou čísla ještě srozumitelnější. Při ceně povolenky kolem 35 až 45 eur za tunu CO₂ může dojít ke zdražení zhruba o tři až čtyři koruny na litr benzinu či nafty. Pokud by cena povolenky rostla, dopad by byl ještě výraznější.
Cena povolenky a riziko spekulací
Jedním z největších rizik je podle Nakládala samotná cena povolenky. „Povolenky budou volně obchodovatelné a cenu určuje trh,“ upozorňuje. Teoreticky by se cena mohla dostat i k 80 až 100 eurům, což by výrazně zvýšilo dopady na domácnosti i firmy.
Podle Nakládala se ale podařilo vyjednat ochranné mechanismy. „Byly doplněny stropy a možnost uvolnění většího objemu povolenek na trh. To by mělo cenu dlouhodobě držet zhruba kolem 45 eur,“ říká. Krátkodobé výkyvy jsou možné, ale extrémní scénáře by měly být omezeny.
Pomůže fixace cen energií? Spíše ne
Moderátor se ptá, zda mohou domácnosti dopady zmírnit fixací cen energií. Nakládal odpovídá, že fixace sama o sobě řešením není. „Dodavatelé si do smluv dávají ustanovení, že s náběhem ETS 2 cenu navýší o cenu povolenky,“ vysvětluje.
Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:
- O kolik konkrétně zdraží plyn a pohonné hmoty po zavedení ETS 2
- Jaké scénáře vývoje ceny emisních povolenek jsou realistické
- Proč fixace cen energií domácnosti před ETS 2 neochrání
- Jaké dotace mají lidem pomoci snížit dopady uhlíkové daně
- Jak se na ETS 2 mají připravit firmy a podnikatelé