V televizi vystupuje jako Doktor Vševěd, technologii, která má odpověď téměř na všechno, však používá jen minimálně. Historik, geograf a popularizátor vědy Jiří Martínek považuje umělou inteligenci především za chytřejší vyhledávač. V pořadu Face IT na platformě FocusOn.cz popsal, co AI stále nezvládá, jak může proměnit pracovní trh, proč představuje riziko pro důvěryhodnost fotografií a jakou cenu v podobě spotřebované energie za její rozvoj platíme.
Umělá inteligence dokáže pracovat s obrovským množstvím informací a rychle v nich vyhledávat. To z ní ale podle Martínka ještě nedělá náhradu lidského myšlení. ,,Umělá inteligence dokáže velmi rychle vyhledávat a upravovat data do podoby, kterou jsme si dříve neuměli představit. Myslím ale, že jí pořád chybí tvůrčí složka a nápady,‘‘ říká.
Její slabiny pozoruje také při práci se studenty. U obecně zadaného teoretického úkolu podle něj AI snadno najde existující metodiku a napodobí ji. Zadání proto musí směřovat ke konkrétním datům, výsledkům nebo vlastní činnosti studenta. Teprve potom se ukáže, zda tématu skutečně rozumí.
Sám přitom AI téměř nepoužívá. Setkává se s ní hlavně ve chvíli, kdy mu internetový vyhledávač nabídne automaticky vytvořený souhrn. Pro běžné hledání informací mu podle jeho slov stále stačí klasický vyhledávač.
Deepfake může ohrozit důvěru v obraz i zvuk
Za jednu z nejviditelnějších hrozeb považuje Martínek možnost vytvářet falešné fotografie, videa a zvukové záznamy. ,,Ten strach asi bude mít za chvíli každý, protože dnes lze napodobit libovolný hlas a libovolný obraz,‘‘ upozorňuje.
Fotografie ani video už podle něj pro část společnosti automaticky nepředstavují důkaz, že se zachycená událost skutečně stala. S dalším zdokonalováním nástrojů tak bude stále obtížnější rozpoznat, zda člověk sleduje autentický záznam, upravený materiál, nebo kompletně vygenerovaný obsah.
Největší technologickou revolucí byl knihtisk
Současný nástup AI přirovnává Martínek k proměnám, které lidstvo zažilo již v minulosti. ,,Myslím, že největší technologickou změnou v dějinách byl knihtisk. Gutenbergův objev umožnil velmi rychle šířit myšlenky,‘‘ uvádí.
Dalším přelomem byl podle něj nástup počítačů. Řadu úkolů, které se dříve prováděly složitě, dnes lidé zvládnou během několika minut. Sám Martínek vzpomíná, jak v 90. letech připravoval vědeckou práci bez internetu a potřebné informace musel hledat v knihovnách.
Internet podle něj umožnil obsáhnout za kratší dobu mnohem více podkladů a zvýšil dostupnost informací. AI může tento vývoj dále urychlit, zejména u lidí, kteří vykonávají mechanickou a časově náročnou práci.
Nikdo přesně neví, které profese budou potřeba
Předvídat dopady AI na pracovní trh je podle Martínka velmi obtížné. Technologie už existuje a nelze určit, zda přišla příliš brzy, pozdě, nebo v ideální chvíli. Stejně obtížné je předpovědět, které profese posílí a které naopak postupně ztratí význam.
Na otázku, jaký obor by měli mladí lidé studovat, proto nenabízí jednoznačnou odpověď. Jako možnou výhodu zmiňuje znalost méně rozšířeného, ale prakticky využitelného jazyka. Uplatnění podle něj mohou najít také právníci nebo technici. Ani perspektivní obor však není zárukou, že v něm absolvent zůstane celý život.
Mnoho lidí dnes podle Martínka pracuje v úplně jiné oblasti, než jakou původně vystudovali. Přecházet lze také mezi jednotlivými studijními směry, například mezi bakalářským a magisterským studiem. Budoucí uplatnění proto podle něj závisí také na schopnosti člověka přizpůsobit se novým podmínkám.
Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:
- Jak se Jiří Martínek stal televizním Doktorem Vševědem?
- Kdy lidé v minulosti očekávali konec světa a proč se jejich obavy nenaplnily ani v roce 2000?
- Měly by školy zakázat mobilní telefony a používání umělé inteligence?
- Proč lidstvo pokračuje ve válkách navzdory technologickému pokroku?
- Proč se rozvoj letů do vesmíru po 70. letech výrazně zpomalil?