Od roku 2027 Švýcarsko automaticky hlásí všechny kryptoměnové účty českým úřadům. Éra anonymity definitivně končí. Pro české investory, kteří využívali švýcarskou diskrétnost, zbývá poslední rok na legální úpravu portfolií. V pořadu Czech Swiss Connect na platformě FocusOn.cz o změnách hovořila Petra Savino ze společnosti S1 Solutions.
Švýcarsko se ocitlo pod tlakem globální transparentnosti a přijalo standard CARF (Crypto-Asset Reporting Framework). Tento mechanismus transformuje dosud šedou zónu kryptoaktiv na monitorované prostředí, podobné současnému bankovnímu systému. Podle Petry Savino, majitelky poradenské společnosti S1, se Švýcarsko tímto krokem zbaví především spekulantů, kteří těžili z nedostatku kontroly. Pro poctivé investory by se však nic zásadního měnit nemělo, neboť transparentnost je v dlouhodobém horizontu nevyhnutelná.
Savino v rozhovoru zdůrazňuje, že změna je součástí širší dohody více než 100 států. ,,Švýcarsko se dostalo pod hlavičku dalších stovek států, které budou od roku 2026 nuceny si vyměňovat informace. Bude to fungovat na stejném principu, jako jsme dnes zvyklí u bank, kde probíhá automatická výměna informací mezi Českem a Švýcarskem,'' vysvětluje expertka. Tento krok ve skutečnosti znamená, že švýcarské finanční instituce budou mít povinnost reportovat stavy účtů a transakce českým úřadům, pokud je držitel českým daňovým rezidentem.
Klíčová data: kdy dojde k zeměnám?
Pro investory jsou zásadní roky 2025, 2026 a 2027. Zatímco rok 2025 je vnímán jako období relativního klidu bez přímé povinnosti daňového řešení, rok 2026 bude sloužit jako přípravná fáze pro nastavení interních procesů a administrativy. Ostrý režim, tedy povinnost promítnout kryptoaktiva do daňových přiznání, nastane v roce 2027. Tento harmonogram tak dává držitelům kryptoměn poslední prostor k revizi a nastavení svých portfolií.
„V roce 2026 je stále možné, řekněme v uvozovkách, uklidit si a udělat pořádek v tom, co přesně chci s kryptem dělat, jakým způsobem s ním chci pracovat, zda jej pouze přesunout, nebo zvolit jinou strategii. Od roku 2027 už poběží vše naplno ,“ upřesňuje Savino.
Neexistuje přitom žádný minimální limit, pod kterým by se aktiva nemusela hlásit. Vzhledem k vysoké volatilitě trhu, kdy se cena bitcoinu může pohybovat například mezi 68 000 a 124 000 USD (1 564 000 Kč - 2 852 000 Kč), úřady nestanovily žádnou spodní hranici pro osvobození od reportovací povinnosti.
Co úřady uvidí a co zůstane skryto
Častou obavou investorů je míra detailu, kterou budou finanční úřady dostávat. Podle Savino se nebude jednat o reportování každé jednotlivé transakce, ale spíše o celkový přehled a zásadní pohyby. Specifickou kategorií zůstávají hardwarové peněženky a tzv. krypto-trezory. Ty si sice zachovávají určitou míru anonymity, ale pouze do okamžiku, kdy dojde k interakci s regulovanou finanční institucí nebo při podezření na trestnou činnost.
Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:
- Jak se liší reporting u aktiv držených v bankovních institucích oproti privátním hardwarovým peněženkám?
- Existuje možnost, jak legálně využít „meziroční uzávěrku“ k nápravě zapomenutých údajů v daňovém přiznání?
- V čem spočívá spolupráce se specialistou Henrikem Telepským a jaké konkrétní krypto-případy pro klienty řeší?
- Jaké jsou tři hlavní typy klientů, kteří dnes vyhledávají poradenské služby pro česko-švýcarský byznys?
- Proč Švýcaři sami regulaci kryptoaktiv vnímají pozitivně a jak se to odráží v jejich každodenním bankovnictví?