Státní podniky spravují majetek v hodnotě 1,3 bilionu korun a zaměstnávají přes 85 000 lidí. Přesto veřejnost často neví, kdo je řídí, jak byli vybráni ani jaké mají zkušenosti. Projekt Transparentní Česko vedený neziskovou organizací Oživení přináší alarmující data: ani jeden ze 30 analyzovaných ředitelů státních firem nebyl v roce 2025 vybrán v transparentním výběrovém řízení. Předsedkyně Oživení Šárka Zvěřina Trunkátová v rozhovoru pro pořad Deep State vysvětluje, proč je personální oblast největší slabinou českého státu, jaké obavy brzdí změny a kde se inspirují v zahraničí.
Analýza Transparentního Česka ukazuje, že transparentní výběry vrcholových manažerů státních podniků prakticky neexistují. „ Je překvapivé, že v roce 2025 není u státních firem nastaven standard, který by naplňoval požadavky transparentnosti. Personální oblast je velmi slabá a netýká se to jen státních podniků, ale i regulačních úřadů či ministerstev, “ říká Šárka Zvěřina Trunkátová.
Podle ní chybí veřejná slyšení, záznamy z finálních kol nebo možnost, aby se do procesu mohla zapojit veřejnost. „ Ani jeden generální ředitel z 30 analyzovaných firem neprošel skutečně otevřenou fází výběrového řízení, “ doplňuje.
Jedním z hlavních důvodů je podle ní nízká politická vůle. „ Vláda se obává, že se nikdo nepřihlásí, když bude řízení veřejné. Nicméně víme, že v jiných zemích to funguje, například na Slovensku, “ zdůrazňuje.
Státní podniky spravují 1,3 bilionu korun. Polovina firem tají své vedení
Podle Oživení hospodaří státní podniky s majetkem přes 1,3 bilionu korun a zaměstnávají zhruba 85 000 lidí. Přesto je u velké části firem problém najít základní informace o managementu.
„ Chybí jasná pravidla, mnoho firem nezveřejňuje životopisy vedení ani dozorčích rad. Zveřejňování CV není zákonnou povinností, ale dobrá praxe, některé firmy ji přijaly, ale většina stále ne, “ vysvětluje Trunkátová.
Podle ní by mělo být samozřejmostí vědět, kdo státní firmu řídí a odkud přichází.
„ Je důležité, aby veřejnost věděla, kdo je ve vedení, jaké má zkušenosti a zda je kompetentní, “ říká.
Obranný průmysl jako „černá díra“ transparentnosti
Zejména oblast obranného průmyslu trpí podle analýzy velmi špatnou úrovní otevřenosti.
„ Neřekla bych, že jde přímo o bezpečnostní riziko, ale určitě o riziko důvěry. Armáda ji potřebuje, “ upozorňuje Trunkátová.
Současně připomíná, že některá obranná odvětví začínají situaci řešit:
„ Nedávno jsme měli schůzku s VOP CZ. Jejich ředitel prošel relativně otevřeným výběrovým řízením, sice bez veřejného slyšení, ale s robustnějšími kroky než obvykle. Transparentnost posiluje legitimitu vedení, “ doplňuje. I v této oblasti však naráží Oživení na dilema: jak sladit transparentnost s bezpečnostními opatřeními.
„ Snažíme se s firmami hledat hranici mezi tím, co může být zveřejněno, a co už spadá do bezpečnostních zájmů, “ říká.
Veřejné zakázky: 15 % HDP, ale nedostatek profesionalizace
Veřejné zakázky tvoří v Česku přibližně 15 % HDP, přesto je oblast stále náchylná k podezřením a manipulacím. „ Nejsem zakázkář, ale z praxe kolegů vím, že zakázkám často chybí profesionalita na obou stranách. Nejde jen o právní formality, ale o ekonomické uvažování a profesionální konkurenci, “ říká Trunkátová.
Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:
- Jaké konkrétní instituce na Slovensku slouží jako inspirativní příklad transparentních výběrových řízení?
- Jaké argumenty státní podniky nejčastěji používají proti zveřejňování životopisů vedení?
- Jak probíhalo hodnocení jednotlivých firem v projektu Transparentní Česko krok za krokem?
- Jaké konkrétní překážky brání anonymnímu whistleblowingu v praxi?
- Co obsahuje národní strategie pro investování a jaké protikorupční prvky v ní Oživení považuje za klíčové?