FOCUS ON

Byznys

Školy, školky nebo supermarkety ze dřeva. Není to ideologie, ale kvalitativní posun

FocusOn je publicistický web zaměřený na byznys a moderní technologie.

Dřevostavby nejsou jen otázkou ekologie a trendů, ale i kvalitního řemesla a odvahy měnit zaběhlé normy. Jak se ze středně velké firmy stal významný hráč v zahraničí? O tom mluvili Radek Oslizlo, technický ředitel, a Jiří Oslizlo mladší, operation manager z firmy Agrop Nova, specializující se na produkci třívrstvých desek a komplexního stavebního systému pod značkou Novatop, v podcastu Green Spin.Stavění ze dřeva v sobě nese návrat k přírodě, zároveň však klade vysoké nároky na technická řešení. Právě to firmě vyhovuje. V rodinné firmě nevidí dřevo jako dogma, ale jako nástroj použitelný tehdy, když dává smysl. „Nejde o to stavět všechno dřevěné. Neříkáme, že základy nebo úniková schodiště mají být ze dřeva. Věříme v chytrou kombinaci materiálů, kde dřevo hraje důležitou, ale ne výlučnou roli,“ říká Radek Oslizlo. „Pro nás není klíčem být nejzelenější na papíře, ale být prostřednictvím našich produktů součástí kvalitních a funkčních staveb.“Součástí filozofie firmy je i zohlednění uhlíkové stopy. Extrémy – ať už minimalistické nebo přehnané – podle Oslizlů nedávají smysl ekologicky ani ekonomicky. Hledání rovnováhy je přístup, který rezonuje i se zahraničními partnery. A právě díky němu se Novatop úspěšně prosadil v zahraničí. Mýty o hořlavosti a limity v hlaváchJedním z nejčastějších argumentů proti dřevostavbám je jejich údajná nízká požární bezpečnost. Odborníci z firmy ale vysvětlují, že masivní dřevěné konstrukce reagují jinak, než lidé předpokládají.„Masivní dřevo hoří velmi pomalu a předvídatelně. Naopak klasické materiály se při požáru často chovají nepředvídatelně. Lidé si neuvědomují, že nejde jen o hořlavost samotného materiálu, ale o to, jak je stavba navržena jako celek,“ vysvětluje Radek Oslizlo. „Samozřejmě – například únikové cesty ze dřeva být nemohou. Ale právě proto jsme zastánci kombinovaných konstrukcí.“Podle Jiřího Oslizla ml. se navíc dojem veřejnosti často utváří na základě nekvalitních staveb, kde se šetřilo na klíčových standardech. A to může mít pro celý obor fatální dopady.„Když se šetří na akustice nebo pohledových plochách, lidé si z toho odnesou špatný dojem. A ten pak přenášejí dál – i když chyba nebyla v materiálu, ale v provedení,“ dodává Jiří. „I proto je důležité, aby veřejné stavby byly vzorem správných technických řešení.“Vícepodlažní dřevostavby jsou stále výjimkou, ale jsou vidětI když podíl dřevostaveb v Česku pomalu roste, stále tvoří menšinu. O to víc u veřejnosti rezonují stavby, které jsou jedinečné a něčím výjimečné, například administrativní budova Budex Hub v Českých Budějovicích. „Byl to sen investora, který chtěl zelenou budovu s vysokým standardem a komfortem. A přesně to se povedlo,“ vzpomíná Radek Oslizlo. „Dřevo vytváří prostředí, ve kterém chtějí lidé pracovat. Je to hmatatelné.“Dnes v České republice přibývá dřevěných staveb i v komerčním sektoru – školy, školky, nadstavby historických budov, supermarkety, výrobní haly. Zajímavé přitom je, jaký dopad má i menší projekt, pokud je dřevěný. „Ve městech jako Prostějov se postaví několik klasických bytovek ročně a nikdo si jich nevšimne. Ale jakmile jedna z nich vyroste ze dřeva, mluví se o ní v celé republice. Dřevo zkrátka přitahuje pozornost,“ dodává Radek.Od české haly až po japonské ExpoNovatop si zakládá na tom, že své nové výrobky nejdřív zkouší na sobě. Jejich vlastní logistická hala má dřevěné opláštění, pravděpodobně plošně největší v ČR, a i když je stavba konstrukčně hybridní, ukazuje, že srdce firmy bije pro dřevo.Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast: Jak se Agrop Nova prosadila na světové výstavě Expo v JaponskuProč ve firmě stále platí „každý kus dřeva projde lidskýma rukama“Jak bratři zvládají rodinné vztahy v každodenním provozuA proč i jeden dobře postavený bytový dům ze dřeva může změnit pohled veřejnosti na celé odvětví

Dřevostavby nejsou jen otázkou ekologie a trendů, ale i kvalitního řemesla a odvahy měnit zaběhlé normy. Jak se ze středně velké firmy stal významný hráč v zahraničí? O tom mluvili Radek Oslizlo, technický ředitel, a Jiří Oslizlo mladší, operation manager z firmy Agrop Nova, specializující se na produkci třívrstvých desek a komplexního stavebního systému pod značkou Novatop, v podcastu Green Spin.Stavění ze dřeva v sobě nese návrat k přírodě, zároveň však klade vysoké nároky na technická řešení. Právě to firmě vyhovuje. V rodinné firmě nevidí dřevo jako dogma, ale jako nástroj použitelný tehdy, když dává smysl. „Nejde o to stavět všechno dřevěné. Neříkáme, že základy nebo úniková schodiště mají být ze dřeva. Věříme v chytrou kombinaci materiálů, kde dřevo hraje důležitou, ale ne výlučnou roli,“ říká Radek Oslizlo. „Pro nás není klíčem být nejzelenější na papíře, ale být prostřednictvím našich produktů součástí kvalitních a funkčních staveb.“Součástí filozofie firmy je i zohlednění uhlíkové stopy. Extrémy – ať už minimalistické nebo přehnané – podle Oslizlů nedávají smysl ekologicky ani ekonomicky. Hledání rovnováhy je přístup, který rezonuje i se zahraničními partnery. A právě díky němu se Novatop úspěšně prosadil v zahraničí.  Mýty o hořlavosti a limity v hlaváchJedním z nejčastějších argumentů proti dřevostavbám je jejich údajná nízká požární bezpečnost. Odborníci z firmy ale vysvětlují, že masivní dřevěné konstrukce reagují jinak, než lidé předpokládají.„Masivní dřevo hoří velmi pomalu a předvídatelně. Naopak klasické materiály se při požáru často chovají nepředvídatelně. Lidé si neuvědomují, že nejde jen o hořlavost samotného materiálu, ale o to, jak je stavba navržena jako celek,“ vysvětluje Radek Oslizlo. „Samozřejmě – například únikové cesty ze dřeva být nemohou. Ale právě proto jsme zastánci kombinovaných konstrukcí.“Podle Jiřího Oslizla ml. se navíc dojem veřejnosti často utváří na základě nekvalitních staveb, kde se šetřilo na klíčových standardech. A to může mít pro celý obor fatální dopady.„Když se šetří na akustice nebo pohledových plochách, lidé si z toho odnesou špatný dojem. A ten pak přenášejí dál – i když chyba nebyla v materiálu, ale v provedení,“ dodává Jiří. „I proto je důležité, aby veřejné stavby byly vzorem správných technických řešení.“ Vícepodlažní dřevostavby jsou stále výjimkou, ale jsou vidětI když podíl dřevostaveb v Česku pomalu roste, stále tvoří menšinu. O to víc u veřejnosti rezonují stavby, které jsou jedinečné a něčím výjimečné, například administrativní budova Budex Hub v Českých Budějovicích. „Byl to sen investora, který chtěl zelenou budovu s vysokým standardem a komfortem. A přesně to se povedlo,“ vzpomíná Radek Oslizlo. „Dřevo vytváří prostředí, ve kterém chtějí lidé pracovat. Je to hmatatelné.“Dnes v České republice přibývá dřevěných staveb i v komerčním sektoru – školy, školky, nadstavby historických budov, supermarkety, výrobní haly. Zajímavé přitom je, jaký dopad má i menší projekt, pokud je dřevěný. „Ve městech jako Prostějov se postaví několik klasických bytovek ročně a nikdo si jich nevšimne. Ale jakmile jedna z nich vyroste ze dřeva, mluví se o ní v celé republice. Dřevo zkrátka přitahuje pozornost,“ dodává Radek. Od české haly až po japonské ExpoNovatop si zakládá na tom, že své nové výrobky nejdřív zkouší na sobě. Jejich vlastní logistická hala má dřevěné opláštění, pravděpodobně plošně největší v ČR, a i když je stavba konstrukčně hybridní, ukazuje, že srdce firmy bije pro dřevo. Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast: <ul><li>Jak se Agrop Nova prosadila na světové výstavě Expo v Japonsku</li><li>Proč ve firmě stále platí „každý kus dřeva projde lidskýma rukama“</li><li>Jak bratři zvládají rodinné vztahy v každodenním provozu</li><li>A proč i jeden dobře postavený bytový dům ze dřeva může změnit pohled veřejnosti na celé odvětví</li></ul>

Aplikace Youradio Talk

Školy, školky nebo supermarkety ze dřeva. Není to ideologie, ale kvalitativní posun

Poslechněte si podcast