Rušičky: Pokud je něco zdarma, zbožím jste vy. Facebook a TikTok prošli největší změnou za dekádu

Od února 2024 platí v celé Evropské unii Akt o digitálních službách (DSA), který přináší největší proměnu pravidel pro sociální sítě za poslední dekádu. O tom, jak DSA mění prostředí internetu, jaké má dopady na české uživatele a proč Česko stále nemá přijatý vlastní adaptační zákon, diskutovali v pořadu Rušičky Marek Vrbík z Českého telekomunikačního úřadu a Peter Jančárik ze Seznamu.

Sociální sítě působí na první pohled jako bezplatné služby. Ve skutečnosti jde o obrovský byznys postavený na osobních datech. „ Devadesát devět celých devět procent příjmů velkých sociálních platforem pochází z reklamy. Pokud je něco zdarma, zbožím jste vy, “ upozorňuje Peter Jančárik, který se věnuje moderaci obsahu a mediálnímu vzdělávání ve společnosti Seznam.cz.

Podle něj algoritmy fungují tak, aby maximalizovaly čas uživatelů na platformě: „ Facebook nebo TikTok zobrazují provokativní obsah, který přiměje uživatele reagovat. Čím víc času tam tráví, tím víc reklam uvidí. “

Kromě reklamy ale hraje roli i psychologický dopad. „ Platformy mají vlastní data o tom, jak negativně působí na duševní zdraví dospívajících, především u dívek. To ale nic nemění na tom, že cílem je, aby tam lidé zůstali co nejdéle, “ dodává Jančárik.

Nový zákon, starý chaos

Od února 2024 začal v celé EU platit Akt o digitálních službách (DSA). Ten ukládá platformám větší zodpovědnost za obsah a transparentnost vůči uživatelům. Každý stát má mít svého koordinátora – v Česku je jím Český telekomunikační úřad (ČTÚ).
Jenže zatímco pravidla už platí, český adaptační zákon dosud nebyl schválen.

„ Jsme v situaci, kdy jsme rozhodčí, ale nemáme píšťalku. Pravidla platí, ale chybí nám pravomoci, jak je vymáhat, “ shrnuje Marek Vrbík z ČTÚ.

Zákon se sice dostal do třetího čtení, ale z časových důvodů neprošel. Česká republika tak patří k několika málo zemím EU, které zatím vlastní právní rámec nepřijaly. To znamená, že úřad sice může komunikovat s platformami, ale nemůže jim nařídit konkrétní kroky. „ Evropská pravidla platí přímo, ale bez našeho zákona nemáme možnost zasáhnout v případech, které se týkají menších tuzemských hráčů, “ doplňuje Vrbík.

Ochrana uživatelů a mimosoudní řešení sporů

DSA přináší silnější postavení pro běžného uživatele, ať už při mazání účtů nebo příspěvků. „ Pokud vám platforma smaže účet, musí vám sdělit důvod a vy máte právo se bránit. Nově by měl existovat mimosoudní mechanismus, který spor vyřeší rychleji než klasický soud, “ vysvětluje Vrbík.

Jenže právě tato možnost zatím v Česku neexistuje, protože chybí zmíněný adaptační zákon.

„ Uživatel může napsat na podporu, u nás na Seznamu to přezkoumává živý člověk, ne robot. Ale pokud by chtěl využít formulář DSA, bez právníka ho téměř nelze vyplnit, “ říká Jančárik.

Podle něj by státní dohled měl směřovat k efektivitě, nikoli k byrokracii: „ Regulace musí být funkční, ne přetížená administrativou. Každá menší platforma potřebuje jasné, jednoduché a srozumitelné kroky. “

45 milionů uživatelů – hranice velkých hráčů

DSA se nejpřísněji vztahuje na tzv. velké platformy s více než 45 miliony aktivních uživatelů v EU. To znamená, že do nejvyšší kategorie spadají společnosti jako Meta, TikTok nebo X (bývalý Twitter).

„ Čím větší platforma, tím víc povinností. Musí například zajistit, aby děti neviděly cílenou reklamu, nebo jasně uvádět, jak fungují jejich algoritmy, “ vysvětluje Vrbík.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:

1. Jaké konkrétní typy obsahu moderuje Seznam.cz a jaké algoritmy k tomu využívá?
2. Kolik uživatelů v EU by musela získat česká platforma, aby spadala pod nejvyšší úroveň regulace?
3. Jaké konkrétní kauzy už řešil ČTÚ s velkými platformami, například s TikTokem?
4. Jaké administrativní povinnosti přinesl DSA firmám a kolik lidí je musí zpracovávat?
5. Proč Evropská komise umožnila uživatelům z EU odmítnout, aby Meta trénovala umělou inteligenci na jejich datech?