
Řidiče ani elektrikáře už na pracovních portálech nenajdete, říká expert

FOCUS ON
Poslechněte si podcast
Včera
26 min
„Když chytáte ryby v rybníce, kde nejsou, nepomůže ani ta nejlepší návnada,“ říká Michal Mikulášek, ředitel společnosti Prodator, která se specializuje na nábor řidičů, elektrikářů či obchodníků na IČO. Podle něj klasické pracovní portály pro tyto profese ztrácejí smysl. „Kvalitní elektrik ář nebo mechanik nebude bez práce. Pokud se objeví na pracovním portálu, je to spíš výjimka,“ vysvětluje.
Prodator proto staví nábor na jiných principech. „Lidé, které firmy potřebují, tráví většinu času na sociálních sítích. Tam je třeba je oslovit. Ne přes inzeráty, ale pomocí kampaní, které je zaujmou,“ dodává. Příkladem je spolupráce s firmou Schindler, která původně pochybovala, že by bylo možné přes Facebook získat padesátileté servisní techniky. „Nakonec jsme měli víc reakcí než kdy dřív, “ říká Mikulášek.
Podle něj se právě v tomto skrývá rozdíl mezi klasickým náborem a „alternativní cestou“, jak metodu Prodator označuje. „ Sociální sítě zkoušelo hodně lidí, ale my jsme za šest let vyvinuli vlastní náborovou metodu. Klíčem je nabídnout něco jiného,třeba i to, že kandidát nemusí posílat životopis,“ doplňuje.
Obědy za 19 korun a čistá výroba. Drobnosti, které rozhodují
Z dat společnosti vyplývá, že lidé často nemění práci kvůli penězům, ale kvůli přístupu a prostředí. „V dotaznících se opakují odpovědi jako: šéf mě nerespektuje, dispečer mi špatně rozděluje trasy, nikdo mě neposlouchá,“ popisuje Mikulášek. Jenže k tomu, aby kandidát odpověděl, nepotřebuje životopis,pouze vyplní krátký online dotazník. „Každý měsíc nám ho vyplní přes 10 000 lidí. Získáme tak obrovské množství dat o tom, co tyto profese skutečně chtějí.“
Největší překvapení podle něj přichází, když se firmy podívají na to, co je pro kandidáty opravdu důležité. „Pro státní podnik Explosia, který vyrábí trhaviny, jsme vytvořili kampaň postavenou na tom, že mají obědy za 19 korun. Přišlo mi to jako detail, ale ukázalo se, že to bylo první, na co se lidé ptali. Kampaň přinesla 19 nových pracovníků do výroby,“ říká.
Podobně úspěšné jsou i další „maličkosti“, které si firmy často ani neuvědomují. „Někde je čisté pracovní prostředí, jinde zaprášené. Někdo nabízí jednosměnný provoz, jiný třísměnný. Takové rozdíly jsou pro kandidáty klíčové. My testujeme různé úhly reklam:čistota, benefity, stabilita. Každý rok funguje něco jiného,“ shrnuje Mikulášek.
Nedostatek pracovníků podle ředitele Prodatoru není krátkodobý problém. „Populace stárne, za posledních pět let ubylo v Česku asi půl milionu lidí. A až začnou odcházet Husákovy děti, bude to ještě citelnější,“ upozorňuje. Podle něj proto není jiné cesty než řízená migrace. „Stejně jako v Polsku, i u nás musí firmy zapracovávat lidi ze zahraničí. Například Ukrajince, Srby a Vietnamce. Ti už tu žijí desítky let a dobře se integrují.“
Problémem ovšem je, že na to nejsou připravené samotné firmy. „Některé nám říkají, že víc cizinců vzít nemohou, protože by jim odešli Češi. Takže musí hledat rovnováhu, třeba pomocí cílených kampaní oslovit české pracovníky z podobných firem,“ vysvětluje.
Podle Mikuláška však nejde jen o firmy, ale i o nastavení společnosti. „V menších městech není vůle přijmout nového kolegu z jiné země. Ale jiná cesta, než spolupráce prostě není. Je potřeba o tom neustále komunikovat,“ říká.
Zatímco firmy řeší nedostatek zkušených pracovníků, zároveň hledají způsoby, jak přilákat mladé. „Generační obměna je téma všude. U mladých fungují jiné formy komunikace,třeba videopohovory. Pro Plzeňský Prazdroj jsme vytvořili nábor, kde studenti odpovídali na otázky ve formě videí. Bylo to přirozené prostředí, které znali z TikToku nebo Instagramu,“ říká Mikulášek.
Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:
- Jak se změnil trh práce, když tradiční nábor přestal fungovat?
- Kolik dat dnes rozhoduje o tom, kdo se vůbec dostane do výběru?
- Jak se měří úspěch náboru bez životopisů a bez inzerátů?
- Proč se firmy učí prodávat práci stejně jako produkt?
- Jak technologie a AI mění způsob, jakým lidé práci hledají – i jak ji ztrácí?