Zavádění Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele přineslo do českých firem největší administrativní obrat za poslední dvě dekády. V pořadu eMoney portálu FocusOn.cz to uvedla Julie Kamanová, ředitelka účetní společnosti JK EDIT. V rozhovoru podrobně rozebírá nejen prvotní chaos a reálné dopady nového systému hlášení na trh, ale také nadcházející příchod normy EET 2.0, proměnu bezhotovostní ekonomiky a důvody, proč papírová hotovost z našich peněženek jen tak nezmizí.
Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, zkráceně JMHZ, vstoupilo podle Julie Kamanové do ostrého provozu 1. dubna. Jeho cílem je snížit administrativní zátěž a postupně vytvořit jeden formulář pro komunikaci s Českou správou sociálního zabezpečení, Úřadem práce a později také s dalšími institucemi.
První dva až tři měsíce fungování systému však podle zkušeností účetní společnosti JK EDIT přinesly spíše opačný efekt. Administrativy zatím přibylo. ,,Naše vedoucí mzdová účetní nazvala JMHZ revolucí ve mzdách za posledních 20 let ,‘‘ uvedla Kamanová.
Nový systém podle ní vyžaduje evidenci údajů, které některé společnosti dosud neměly digitalizované. Informace o zaměstnancích, které se doposud nikde neevidovaly, například jejich pracovní zařazení, vzdělání, apod., mohly být uloženy pouze v papírových dokumentech. Firmy proto musely během krátké doby převádět velké množství údajů do elektronické podoby.,, V této chvíli je administrativa ještě velmi náročná, ale jak řekla jedna z našich šikovnějších účetních, přežít se to dá a bude to lepší,‘‘ dodala.
Na testování zbývaly pouze tři měsíce
Systém se podle Kamanové testoval od ledna a 1. dubna byl spuštěn ostrý provoz. Na přípravu tak zbývaly přibližně tři měsíce. Podle jejích slov by odklad spuštění systému o několik měsíců, případně až o půl roku, uvítali jak účetní, tak Komora daňových poradců.
Vláda však chtěla dodržet původní harmonogram, ke kterému se zavázala. Kamanová zároveň upozornila, že další odkládání by bylo finančně náročné a ovlivnilo by i řadu navazujících procesů.
Krátká doba na přípravu se podle ní projevila na připravenosti státní správy i dodavatelů účetních programů. ,,Nedostatků je v této chvíli celá řada, od připravenosti státní správy po připravenost softwaru tak, aby bylo možné jednotlivá hlášení odesílat a aby software dokázal tento formulář vytvořit,‘‘ uvedla Kamanová.
Zpracování mezd proto dnes nevyžaduje pouze znalost účetnictví a legislativy. Mzdové účetní musejí zvládat komunikaci se státní správou, účetními programy i klienty. Současně jim musí vysvětlovat rostoucí náročnost práce a případné zvýšení cen služeb.
,,Toto klade vysoké nároky na mzdové účetní. Možná to některé nevydržely. Znám případy, kdy řekly, že už to dál dělat nebudou. Samozřejmě se to týká třeba i starších ročníků,‘‘ uvedla Kamanová. Nemyslí si však, že by automatizace připravila mzdové účetní o práci. Samotné zpracování mezd bude podle ní potřeba i nadále. Očekává ale, že se fungování nového systému postupně zjednoduší. ,,Vize je taková a já věřím, že to bude trvat půl roku až rok. Také roční mzdové výkazy jako ELDP, vyúčtování srážkové a zálohové daně má JMHZ nahradit. To ukáže první rok fungování. Setkala jsem se s prognózou, že za dva roky to bude tak automatické, že budeme rádi, že to máme, a řekneme si, proč jsme to nezavedli dříve,‘‘ uvedla Kamanová.
Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:
- Jaké údaje musejí firmy kvůli JMHZ nově digitalizovat?
- Proč byly tři měsíce na otestování nového systému nedostatečné?
- Jaké nové dovednosti dnes potřebují mzdové účetní a proč některé z nich z oboru odcházejí?
- Kterých plateb se má podle Julie Kamanové týkat EET 2.0 a jaké možnosti mají získat drobní podnikatelé?
- Proč se firmy podle Kamanové nevrátí k hotovostním platbám a proč hotovost přesto úplně nezmizí?