Není známo, že by vlastní rukou někoho zabil, přesto se stal nejmocnějším mužem amerického podsvětí. Carlo Gambino vydělával na nelegálním alkoholu, dokázal přežít války mezi mafiánskými rodinami a od roku 1957 stál 19 let v čele vlastní zločinecké organizace. Publicista a znalec historie italsko-americké mafie Jan Nápravník v pořadu Wiseguy na platformě FocusOn.cz vysvětluje, proč Gambina považuje za nejúspěšnějšího mafiána historie, jak proměnil gang ve firmu a proč jediným rozhodnutím před smrtí připravil půdu pro pozdější rozkol rodiny.
Lucky Luciano byl podle Nápravníka největším mafiánem a architektem systému, který dal americkému organizovanému zločinu pravidla. Carlo Gambino však v jeho hodnocení představuje jiný typ úspěchu. Dokázal dlouhodobě vydělávat, téměř se vyhnul vězení a na rozdíl od řady svých současníků zemřel doma ve vlastní posteli.
Za celý život strávil Gambino za mřížemi pouze 22 měsíců. V čele rodiny oficiálně stál od roku 1957 do své smrti v roce 1976, tedy 19 let. V organizovaném zločinu se přitom podle Nápravníka pohyboval minimálně už od roku 1922. Mezi zločinci tak působil více než půl století, aniž by jej zničila policie, FBI nebo některý z mocenských konfliktů uvnitř mafie.
,,Jestliže byl Luciano architektem Komise a mafie a navrhl celý dům, Gambino jej korporátně vyplnil. Svou rodinu opravdu řídil jako firmu,‘‘ říká Nápravník.
Gambino se zároveň vyhýbal okázalosti, médiím i záři reflektorů. Nápravník jej popisuje jako mimořádně schopného organizátora a diplomata, který nedělal ukvapené kroky, byl trpělivý a více poslouchal, než mluvil. Právě schopnost zůstávat v pozadí mu umožnila vydělávat velké peníze, aniž by na sebe strhával pozornost médií jako například Al Capone.
Ze Sicílie si přivezl model dlouhodobého partnerství
Carlo Gambino se narodil v roce 1902 v Palermu a do Spojených států odjel až v roce 1921, když mu bylo 19 let. Tím se lišil například od Luckyho Luciana nebo Franka Costella, kteří přišli do Ameriky jako malé děti. Gambino podle Nápravníka stačil hluboce nasát pravidla tradiční sicilské mafie a po celý život se držel školy takzvaných mužů cti.
Jeho mentorem byl sicilský mafián staré školy Vito Cascio Ferro. Ten jej měl naučit, že podnikatele není výhodné připravit o všechno. Mnohem výnosnější je odebírat jim pouze část zisku a zároveň jim nabídnout ochranu, kontakty nebo pomoc. Z ekonomického hlediska tak nešlo o jednorázové vydírání, ale o vztah, z něhož měla mafie čerpat peníze dlouhodobě.
,,Není potřeba podnikatele ždímat. Je potřeba s nimi pracovat dlouhodobě, aby byli spokojení všichni,‘‘ přibližuje Nápravník zásadu, kterou si měl Gambino od svého mentora osvojit.
Celou první část životopisu Carla Gambina si můžete pustit jako video nebo podcast:
-
Které mafiány řadí Jan Nápravník na pomyslný mafiánský Mount Rushmore a kdo podle něj patří mezi možné kandidáty?
-
Proč podle něj dosud nevznikl celovečerní film věnovaný přímo Carlu Gambinovi?
-
Nakolik se Carlo Gambino stal předobrazem Vita Corleona z románu Kmotr?
-
Jaké zboží a přídělové poukázky mafie kradla během druhé světové války?
-
Jak Gambino strávil poslední večer života a kterému baseballovému týmu fandil?