Statní energetická koncepce nutně vyžaduje aktualizaci, přesluhuje už 10 let

Česká republika se potýká s neaktuální státní energetickou koncepcí, která naposledy prošla aktualizací v roce 2015. V rozhovoru pro pořad Amper na platformě FocusOn zazněla ostrá kritika nefunkční legislativní kontinuity i varování před ztrátou konkurenceschopnosti českého průmyslu. Hosty byli Michal Hrubý, konzultant společnosti Cautor a člen dozorčí rady Operátora trhu s elektřinou, a Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

Podle Michala Hrubého je hlavním problémem koncepce její zastaralost. „Máme ji deset let neopravenou a velmi obtížně se dá použít jako aktivní nástroj pro plánování,“ uvedl.

Změny na evropské úrovni, zejména energetické balíčky a průběžné novely legislativy, způsobují, že národní strategie ztrácí relevanci.

Martin Sedlák připomněl, že koncepce z roku 2015 nepočítá s novými trendy. „Současná energetika se dnes v Česku spíše řídí klimaticko-energetickým plánem, který vláda přijala na přelomu let 2022 a 2023 a který určuje trajektorii minimálně do roku 2030,“ zdůraznil.

Politická citlivost tématu podle něj brzdí přijetí aktualizace – ministerstvo Karla Havlíčka ji nepředložilo a ani současná vláda ji zatím neschválila.

Konkurenceschopnost průmyslu versus investice do bezemisních zdrojů

Diskuse se rychle stočila k průmyslové politice a investicím. Hrubý zdůraznil nutnost zajistit energii v bezpečné a přijatelné ceně pro domácí průmysl. „Pokud budeme mít navíc, můžeme prodávat, ale nejdřív musíme udržet konkurenceschopnost našeho průmyslu,“ řekl.

Sedlák varoval, že absence bezemisní energie už Česko připravila o významnou investici. „Microsoft nakonec postavil datové centrum ve Švédsku, protože tam získal přístup k většímu množství obnovitelné elektřiny. Česká republika tuto šanci promarnila,“ uvedl.  Připomněl také, že jen v roce 2022 odteklo do Ruska 400 miliard korun za dovoz fosilních paliv.

Blackout a šlendrián v řízení sítí

Rozhovor se dotkl i nedávného rozsáhlého výpadku elektřiny. Sedlák zdůraznil nutnost vyčkat na oficiální technickou zprávu: „V energetice je lepší zůstat klidný, podívat se na data a teprve pak přijímat opatření,“ řekl.

Hrubý byl kritičtější. „Pravděpodobně šlo o souběh více faktorů, které neměly nastat. To, že systém nepočítá s mírou těchto rizik, ukazuje na špatně nastavené řízení. Určitě v tom hrál roli i šlendrián,“ konstatoval.

Podle obou expertů mohly situaci zmírnit dříve rozvíjené akumulační kapacity. Sedlák připomněl, že návrhy na podporu akumulace energie padly už v roce 2018, ale prosadily se až v roce 2023 prostřednictvím Lex OZE III. „Kdybychom začali rozvíjet baterie v roce 2020, mohly dnes pomáhat stabilitě sítě,“ dodal.

Legislativní smršť a chybějící kapacitní mechanismus

Moderátor připomněl, že poslední roky přinesly „legislativní smršť“ v energetice. Sedlák shrnul klíčové novinky:

• Lex OZE I : obnovitelné zdroje do 1 MW prohlášeny za veřejný zájem.
• Lex OZE III : komunitní energetika, akumulace, agregace a flexibilita.
• Lex plyn : rámec pro paroplynové elektrárny i možnost rychlejšího povolování větrných a solárních zdrojů nad 15 MW.

Hrubý ale upozornil, že český přístup zůstává reaktivní. „Naplánuje se odpojování, ale zjistí se, že nestíháme nic připojit. Výsledkem jsou skokové kroky a dohánění ztrát,“ uvedl.

Celý rozhovor, který moderuje Jan Palaščák, si můžete pustit jako video nebo podcast:

1. Jak hosté hodnotí konkrétní scénáře státní energetické koncepce a proč chybí jasná priorita?
2. Jak probíhalo vyšetřování nedávného výpadku elektřiny?
3. Jaký vliv má délka povolovacích procesů (15 let v ČR vs. 2–3 roky v Německu) na investice do obnovitelných zdrojů?
4. Jak funguje mechanismus „Lex plyn“ v praxi a co znamená přihláška prvního uhelného provozovatele?
5. Jak se nastavují aukce pro bateriová úložiště a proč banky váhají financovat projekty s investiční podporou?