Bezhotovostní ekonomika? Ve střední Evropě jsme k ní ještě zdaleka nedospěli, myslí si bývalý guvernér České národní banky a současný předseda dozorčí rady Generali Česká pojišťovna Miroslav Singer. V pořadu eMoney na platformě FocusOn rozebíral budoucnost bankovnictví, digitální měny i měnící se roli hotovosti. V rozhovoru také varuje před oslabováním důvěry v peníze i tím, že skutečnou výzvou pro finanční svět není inflace, ale stárnutí populace a demografický zlom.
Singer upozorňuje, že přesun ke zcela bezhotovostní ekonomice v Česku a střední Evropě je stále spíše mýtus než realita. „ Středoevropané mají peníze rádi. Množství hotovosti v oběhu je vysoké nejen u nás, ale i například v Německu, “ říká. Zároveň ale přiznává, že trend digitalizace se projevuje jinak – například v podobě proměny role bankovních poboček.
Banka dnes podle něj slouží méně jako místo pro běžné transakce, ale více jako poradenské centrum: „ Lidé přicházejí spíš s konkrétními dotazy ohledně složitějších operací, jako jsou investice nebo hypotéky. “ V praxi to znamená, že banky pobočky neruší, ale mění jejich účel. Nově obsluhují klienty s vyššími nároky.
Právo na hotovost: Evropská hodnota nebo přežitek?
Zatímco skandinávské země hotovost téměř eliminovaly, ve střední Evropě zůstává důležitou součástí života. „ Hotovost je mimořádně robustní a nenákladná technologie, která umožňuje anonymizaci transakcí, “ vysvětluje Singer.
Podle něj není důvod se znepokojovat návrhy některých politiků na zakotvení práva na hotovost do ústavy. Naopak. Singer tvrdí, že jde o pokračování evropského důrazu na ochranu soukromí: „ Senátoři v podstatě jen navazují na snahy evropských poslanců chránit osobní data v digitálním světě. “
Digitální měna centrální banky? Pro ČNB zatím krok stranou
Zavedení digitální měny centrální banky (CBDC) je podle Singera téma, které hýbe mnoha zeměmi, ale Česká národní banka k němu přistupuje zdrženlivě. „Je to technologie, která už funguje v některých regionech – například v Karibiku. Ale zároveň vyvolává otázky ohledně technického zabezpečení i zachování anonymity,“ uvedl.
Podle něj CBDC může paradoxně podkopat důvěru ve stabilitu měny: „ Jestliže z peněz děláme něco, co připomíná poukázku na konzumaci, oslabujeme jejich roli jako uchovatele hodnoty. “ Právě tento faktor považuje za jeden z největších rizik digitálních měn.
Důvěra v banky a role poradenství
Navzdory rostoucím ziskům a časté kritice z veřejnosti si podle Singera banky svou roli udrží. Jejich síla spočívá v transformaci krátkodobých vkladů na dlouhodobé úvěry a ve schopnosti nést riziko. „ Někdo musí rozhodnout, komu půjčit, a to banky dělají. Bez nich nemůže fungovat tržní ekonomika, “ zdůrazňuje.
Zároveň se domnívá, že poradenská role bank bude dál růst. A to nejen pro starší klientelu, ale i pro mladé. „ Lidé si sice dnes všechno vyhledají online, ale pak stejně chtějí lidský kontakt a potvrzení, “ popisuje praxi například z prostředí Monety nebo Generali.
Neobanky jako Revolut: konkurence, která pomáhá
Na adresu nových hráčů typu Revolut má Singer ambivalentní, ale spíše pozitivní názor. Oceňuje, že tyto platformy nutí tradiční banky zlepšovat služby, zejména v oblasti směnárenských operací.
„ Revolut je spíš směnárna než banka. Ale ukazuje, že v oblasti, kde dříve dominovalo pár kamenných míst, je dnes možné nabídnout klientovi komfort a výhodnější podmínky, “ říká.
Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:
- Jaké konkrétní zkušenosti vedly Miroslava Singera k odinstalaci Google Pay ze svého telefonu?
- V čem selhává finanční gramotnost ve školách navzdory úsilí o její podporu?
- Proč je pro banky klíčové mít pobočky i na venkově – a jak se liší jejich využití v regionech?
- Co si Miroslav Singer skutečně myslí o regulaci kryptoměn a ochraně mladých investorů?
- Jaká osobní zkušenost ho vedla k angažmá v evropské regulační agentuře?