Evropa vstupuje do období zvýšených bezpečnostních rizik. Hybridní operace, sabotáže i dezinformace podle expertů sílí a státy se musí připravit i na možné výpadky infrastruktury. V pořadu Deep State na platformě FocusOn to uvedly Andrea Michalcová a Veronika Víchová z Centra pro informovanou společnost. Podle nich je Evropa už dnes terčem desítek operací připisovaných Rusku.
Evropa podle bezpečnostních expertů vstoupila do období zvýšeného geopolitického napětí. Podle některých zpravodajských služeb existuje v následujících letech riziko další eskalace konfliktu mezi Ruskem a Západem.
„Podle odhadů některých zpravodajských služeb může existovat okno pro případný konflikt mezi Ruskem a NATO v horizontu dvou až tří let,“ uvedla Andrea Michalcová.
Odhady se liší podle jednotlivých institucí. Například náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka hovoří o období tří až šesti let, kdy by se bezpečnostní situace mohla zásadně změnit.
Podle odbornic však Evropa není v klasickém období míru už dnes. Hybridní operace a sabotáže jsou podle nich realitou posledních let. „Za poslední čtyři roky evidujeme zhruba 151 incidentů atribuovaných Rusku, ať už jde o sabotáže nebo vlivové operace,“ uvedla Veronika Víchová. Skutečný počet může být podle ní ještě vyšší, protože ne všechny operace se podaří identifikovat nebo jednoznačně připsat konkrétním aktérům.
Rusko posiluje armádu, Čína hraje strategickou roli
Bezpečnostní situaci podle expertů nelze posuzovat izolovaně pouze v kontextu Ruska. Důležitou roli hraje také spolupráce s dalšími státy, zejména s Čínou. „Rusko je schopné pokračovat ve válce a zároveň navyšovat své zásoby zbraní i díky zahraniční podpoře,“ uvedla Michalcová. Podle ní přichází velká část komponentů potřebných pro výrobu zbraní právě z Číny nebo z dalších partnerských zemí. Čína má podle expertů vlastní strategické cíle. Usiluje o posílení svého globálního vlivu a dlouhodobě se připravuje na možné konflikty v oblasti Indopacifiku, například v souvislosti s Tchaj-wanem.
Víchová zároveň upozorňuje, že bezpečnostní hrozby se dnes prolínají a nelze jednoduše určit jednu dominantní. „Ruská hrozba je dnes možná bezprostřednější. Čínská má naopak silný ekonomický rozměr, například v oblasti dodávek léků nebo technologických komponent,“ říká.
Dezinformace mohou krizi výrazně zhoršit
Hybridní konflikty se podle odbornic neodehrávají pouze na vojenské nebo kybernetické úrovni. Velkou roli hraje také informační prostor. Podle Víchové existuje relativně malá skupina lidí, kteří pravidelně sledují proruské dezinformační kanály. Jejich vliv je ale širší, než se může zdát. „Skupina lidí, kteří věří nejtvrdším konspiračním teoriím a sledují čistě proruské kanály, tvoří zhruba čtyři až deset procent populace,“ uvedla. Problém podle ní vzniká ve chvíli, kdy se tyto narativy začnou šířit dál prostřednictvím politiků, aktivistů nebo sociálních sítí.
Podle různých průzkumů může být až kolem třiceti procent obyvatel náchylných k tomu, že podobným informacím uvěří nebo je budou dále sdílet. Podobný scénář se podle expertů odehrál během pandemie covidu-19. „Až 98 procent dezinformačních webů se tehdy prakticky přes noc přeorientovalo na témata pandemie a očkování,“ připomněla Víchová.
Chcete si na vlastní kůži otestovat, jak by vaše firma obstála v krizovém scénáři? Prověřte svou připravenost v praxi u jednoho stolu s experty z oblasti bezpečnosti, armády a státu. Přihlaste se na zážitkovou simulaci: www.pripravmese.cz .
Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:
- Jak přesně fungují hybridní operace a sabotáže, které jsou připisovány Rusku v Evropě?
- Jak mohou dezinformace během krizové situace destabilizovat společnost?
- Jak vypadá scénář takzvané polykrize a jaké dopady může mít na fungování státu?
- Jaké zkušenosti mají severské země s přípravou obyvatel na krizové situace?
- Jak mohou firmy pomoci státu zvládnout velké bezpečnostní nebo infrastrukturní krize?