FOCUS ON

Byznys

Pomalé Česko. Pokud dnes vypneme uhelné elektrárny, nic se nestane, říká Hicl

FocusOn je publicistický web zaměřený na byznys a moderní technologie.

Německo vyrobí z větrných elektráren až 20 % elektřiny, zatímco Česko jen 1 %. Brzdí nás hlavně pomalé povolovací procesy, což se odrazuje investory. O problému, který svazuje českou energetiku promluvil Jan Hicl z firmy Delta Green, která se zabývá využitím menších zdrojů energie k vyvažování sítě.
Připravenost na konec uhlí
„Pokud bychom dnes vypnuli všechny uhelné elektrárny, nic zásadního by se nestalo,“ říká Hicl s odkazem na studii Fakta o klimatu. Uhelné elektrárny totiž vyrábějí přibližně 4 % elektřiny, kterou Česko aktuálně exportuje. Tento „polštář“ nám podle něj umožňuje postupný přechod k obnovitelným zdrojům bez rizika výpadků.
Přesto je energetický přechod v Česku pomalejší než v západních zemích. Například Německo vyrábí z větrných elektráren až 20 % elektřiny, zatímco Česko jen 1 %. „Pokud chceme dosáhnout cílů stanovených Zelenou dohodou pro Evropu, musíme investice do větrné a solární energie výrazně navýšit,“ vysvětluje Hicl. Upozorňuje však, že k tomu bude nutné zjednodušit legislativu a zavést akcelerační zóny, které by celý proces urychlily.

Vítr a slunce jako nevyužitý potenciál
Větrné elektrárny patří mezi nejlevnější a nejefektivnější zdroje energie. Podle studie Mezinárodní energetické agentury dosahují náklady na výrobu jedné kilowatthodiny z větru přibližně 30 EUR/MWh, což je méně než u fosilních paliv. „Větrná energie je výjimečná svou stabilitou, zejména v zimě, kdy slunce tolik nesvítí. Je to ideální doplněk k fotovoltaice,“ vysvětluje Hicl.
Překážkou jsou však přísná povolovací řízení, která mohou trvat i více než deset let. „V Dánsku nebo Nizozemsku je běžné, že větrná elektrárna vznikne během tří let. U nás se tento proces může táhnout více než dekádu, což odrazuje investory,“ upozorňuje Hicl. Změnu by mohly přinést plánované akcelerační zóny, které mají zkrátit dobu schvalování na jeden až dva roky.

Fotovoltaika: Boom, pokles a nový směr
Fotovoltaika zažila v posledních letech nevídaný růst. Jen v roce 2022 se počet instalací zvýšil o 50 %, přičemž největší zájem byl mezi domácnostmi. „Češi si uvědomují, že investice do vlastní výroby energie je dlouhodobě výhodná. Průměrná návratnost solárního systému se díky vysokým cenám elektřiny zkrátila na šest let,“ říká Hicl.
Současný trend směřuje k integraci bateriových úložišť, která umožňují uchovávat přebytečnou energii. „Dnes už má baterie 95 % nových solárních instalací. Tento posun dělá z Česka čtvrtý největší trh s bateriemi v Evropě,“ dodává. Solární energie by do roku 2030 mohla pokrýt až 20 % spotřeby elektřiny v Česku, pokud se podaří zrychlit tempo instalací a zjednodušit legislativní procesy.

Budoucnost vyvažování sítě
Delta Green se zaměřuje na agregaci flexibility, tedy využití menších zdrojů energie k vyvažování sítě. Tento proces spočívá ve spojování menších zdrojů, jako jsou domácí fotovoltaické panely a baterie, do větších celků, které mohou poskytovat vyvažovací služby pro energetickou síť. „Na jeden funkční blok o výkonu jedné megawatty potřebujeme zhruba 200 domácností. Tyto bloky pak nabízíme ČEPSu, který je využívá k vyrovnávání sítě,“ popisuje Hicl.
Tento model umožňuje efektivnější využití obnovitelných zdrojů a zároveň snižuje závislost na fosilních palivech. „Dnes tuto službu zajišťují hlavně uhelné elektrárny. My ukazujeme, že obnovitelné zdroje mohou nabídnout stejnou spolehlivost,“ dodává. V budoucnu by agregace flexibility mohla pokrýt až 30 % potřeb české energetické sítě.

Celý rozhovor si můžete poslechnout jako video nebo podcast:

 Jak Delta Green využívá domácí bateriová úložiště k vyvažování sítě.
 Proč větrné elektrárny představují nejlevnější zdroj energie.
 Jak akcelerační zóny mohou urychlit rozvoj obnovitelných zdrojů.
 Jaké legislativní změny by mohly změnit českou energetiku.
 Proč Delta Green míří na zahraniční trhy a čím se odlišuje od konkurence.

Německo vyrobí z větrných elektráren až 20 % elektřiny, zatímco Česko jen 1 %. Brzdí nás hlavně pomalé povolovací procesy, což se odrazuje investory. O problému, který svazuje českou energetiku promluvil Jan Hicl z firmy Delta Green, která se zabývá využitím menších zdrojů energie k vyvažování sítě.
Připravenost na konec uhlí
„Pokud bychom dnes vypnuli všechny uhelné elektrárny, nic zásadního by se nestalo,“ říká Hicl s odkazem na studii Fakta o klimatu. Uhelné elektrárny totiž vyrábějí přibližně 4 % elektřiny, kterou Česko aktuálně exportuje. Tento „polštář“ nám podle něj umožňuje postupný přechod k obnovitelným zdrojům bez rizika výpadků.
Přesto je energetický přechod v Česku pomalejší než v západních zemích. Například Německo vyrábí z větrných elektráren až 20 % elektřiny, zatímco Česko jen 1 %. „Pokud chceme dosáhnout cílů stanovených Zelenou dohodou pro Evropu, musíme investice do větrné a solární energie výrazně navýšit,“ vysvětluje Hicl. Upozorňuje však, že k tomu bude nutné zjednodušit legislativu a zavést akcelerační zóny, které by celý proces urychlily.
 
Vítr a slunce jako nevyužitý potenciál
Větrné elektrárny patří mezi nejlevnější a nejefektivnější zdroje energie. Podle studie Mezinárodní energetické agentury dosahují náklady na výrobu jedné kilowatthodiny z větru přibližně 30 EUR/MWh, což je méně než u fosilních paliv. „Větrná energie je výjimečná svou stabilitou, zejména v zimě, kdy slunce tolik nesvítí. Je to ideální doplněk k fotovoltaice,“ vysvětluje Hicl.
Překážkou jsou však přísná povolovací řízení, která mohou trvat i více než deset let. „V Dánsku nebo Nizozemsku je běžné, že větrná elektrárna vznikne během tří let. U nás se tento proces může táhnout více než dekádu, což odrazuje investory,“ upozorňuje Hicl. Změnu by mohly přinést plánované akcelerační zóny, které mají zkrátit dobu schvalování na jeden až dva roky.
 
Fotovoltaika: Boom, pokles a nový směr
Fotovoltaika zažila v posledních letech nevídaný růst. Jen v roce 2022 se počet instalací zvýšil o 50 %, přičemž největší zájem byl mezi domácnostmi. „Češi si uvědomují, že investice do vlastní výroby energie je dlouhodobě výhodná. Průměrná návratnost solárního systému se díky vysokým cenám elektřiny zkrátila na šest let,“ říká Hicl.
Současný trend směřuje k integraci bateriových úložišť, která umožňují uchovávat přebytečnou energii. „Dnes už má baterie 95 % nových solárních instalací. Tento posun dělá z Česka čtvrtý největší trh s bateriemi v Evropě,“ dodává. Solární energie by do roku 2030 mohla pokrýt až 20 % spotřeby elektřiny v Česku, pokud se podaří zrychlit tempo instalací a zjednodušit legislativní procesy.
 
Budoucnost vyvažování sítě
Delta Green se zaměřuje na agregaci flexibility, tedy využití menších zdrojů energie k vyvažování sítě. Tento proces spočívá ve spojování menších zdrojů, jako jsou domácí fotovoltaické panely a baterie, do větších celků, které mohou poskytovat vyvažovací služby pro energetickou síť. „Na jeden funkční blok o výkonu jedné megawatty potřebujeme zhruba 200 domácností. Tyto bloky pak nabízíme ČEPSu, který je využívá k vyrovnávání sítě,“ popisuje Hicl.
Tento model umožňuje efektivnější využití obnovitelných zdrojů a zároveň snižuje závislost na fosilních palivech. „Dnes tuto službu zajišťují hlavně uhelné elektrárny. My ukazujeme, že obnovitelné zdroje mohou nabídnout stejnou spolehlivost,“ dodává. V budoucnu by agregace flexibility mohla pokrýt až 30 % potřeb české energetické sítě.
 
Celý rozhovor si můžete poslechnout jako video nebo podcast:
<ul>
 <li>Jak Delta Green využívá domácí bateriová úložiště k vyvažování sítě.</li>
 <li>Proč větrné elektrárny představují nejlevnější zdroj energie.</li>
 <li>Jak akcelerační zóny mohou urychlit rozvoj obnovitelných zdrojů.</li>
 <li>Jaké legislativní změny by mohly změnit českou energetiku.</li>
 <li>Proč Delta Green míří na zahraniční trhy a čím se odlišuje od konkurence.</li>
</ul>

Aplikace Youradio Talk

Pomalé Česko. Pokud dnes vypneme uhelné elektrárny, nic se nestane, říká Hicl

Poslechněte si podcast