O epizodě podcastu
Mikroplasty jsou všude. Najdeme je v oceánech, ve vzduchu i v půdě. A jak potvrzuje čerstvě oceněná laureátka programu L’Oréal – UNESCO Pro ženy ve vědě, Pavla Modlitbová z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR, už dávno pronikly i do rostlin. Ve svém výzkumu využívá laserovou spektroskopii k tomu, aby zjistila, jak se plastové částice dostávají do rostlinných tkání a jak ovlivňují růst i fotosyntézu. Podle ní jde o problém, který může v příštích desetiletích zásadně ovlivnit zemědělství i zdraví lidí.
„ Mikroplasty jsou definovány jako plastové částice o velikosti 1 až 1000 mikrometrů. Ty nejmenší, tzv. nanoplasty, představují největší hrozbu, protože je dokážou rostliny přijímat přímo kořeny, “ vysvětluje Modlitbová.
Podle dat, která vědkyně zmiňuje, se ročně vyprodukuje kolem 500 milionů tun plastů – a velká část z nich končí v životním prostředí. „ Plasty jsou tzv. věčné chemikálie. Vydrží stovky až tisíce let. Nezmizí, jen se rozpadají na menší části, které se pak šíří dál atmosférou, vodou i půdou, “ dodává.
Atmosférické srážky podle ní fungují jako přenašeč – déšť sice vyčistí vzduch, ale mikroplasty poté dopadnou na zem, odkud se dostanou do rostlin, vody i potravinového řetězce.
Laserová spektroskopie: nová cesta, jak mikroplasty odhalit
Modlitbová využívá metodu laserem buzené plazmové spektroskopie (LIBS), která umožňuje určit chemické složení vzorků podle emisního spektra. „ Laser působí jako zdroj energie. Z povrchu vzorku odpaří mikroskopickou vrstvu, z níž vznikne plazma, která vyzáří specifické spektrum. Každý prvek má svůj charakteristický signál, takže víme, co ve vzorku je, “ popisuje princip.
Tato metoda by v budoucnu mohla umožnit i rychlou kontrolu potravin. „ Dokázat si představit, že si v supermarketu naskenujete papriku a uvidíte, kolik obsahuje mikroplastů, je zatím sci-fi. Ale za dvacet nebo třicet let to nemusí být nemožné, “ říká s úsměvem.
Zatím jde o laboratorní měření, která vyžadují rozklad vzorků a jejich analýzu ve spektrometru. „ Abychom mohli měřit celé rostliny, potřebujeme mnohem víc financí, času i lidí. Je to běh na dlouhou trať, “ dodává vědkyně.
Když plasty brzdí fotosyntézu
Mikroplasty podle výzkumů mohou snižovat fotosyntézu rostlin až o 12 %. To se může zdát jako malé číslo, ale jak upozorňuje Modlitbová, dopady jsou zásadní:
„ Pokud víme, že množství plastů v prostředí poroste, i jejich vliv na rostliny se bude zvyšovat. Můžeme se dostat do situace, kdy to začne mít přímý dopad na zemědělskou produkci a potravinovou bezpečnost, “ varuje.
Mikroplasty se v rostlinách hromadí různě. I podle velikosti částic. „ Ty menší dokážou projít až do nadzemních částí, do listů nebo plodů. Větší naopak zůstávají na povrchu kořenů, což ale také není výhra, protože řadu těchto rostlin konzumujeme právě v podobě kořenové zeleniny, “ dodává.
Plastové znečištění začíná v pračce
Na otázku, odkud se všechny ty mikroplasty vlastně berou, má Modlitbová jasnou odpověď. „ Tři největší zdroje jsou jednorázové plasty, oděr z pneumatik a nátěrové hmoty na lodích. Ale často se zapomíná na čtvrtý – syntetická vlákna z oblečení, “ vysvětluje.
Při praní umělých textilií se uvolňují drobná vlákna, která se dostávají do čistíren odpadních vod. „ Čistírny nejsou schopné zachytit všechno. Část mikroplastů končí v kalech, které se pak používají jako hnojivo na polích. A tím se plast znovu vrací do zemědělství. Je to nekonečný koloběh, “ upozorňuje.
Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:
- Jak Pavla Modlitbová využívá laserové technologie k detekci mikroplastů v reálném čase.
- Proč je vývoj měření mikroplastů v rostlinách tak finančně náročný.
- Jaké jsou nejnovější pokusy o sanaci půd kontaminovaných plasty.
- Jak se liší kontaminace mezi různými druhy rostlin a půd.
- Proč i praní sportovního oblečení může ovlivnit kvalitu zemědělské půdy.
Mikroplasty jsou všude. Najdeme je v oceánech, ve vzduchu i v půdě. A jak potvrzuje čerstvě oceněná laureátka programu L’Oréal – UNESCO Pro ženy ve vědě, Pavlína Modlitbová z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR, už dávno pronikly i do rostlin. Ve svém výzkumu využívá laserovou spektroskopii k tomu, aby zjistila, jak se plastové částice dostávají do rostlinných tkání a jak ovlivňují růst i fotosyntézu. Podle ní jde o problém, který může v příštích desetiletích zásadně ovlivnit zemědělství i zdraví lidí.
„ Mikroplasty jsou definovány jako plastové částice o velikosti 1 až 1000 mikrometrů. Ty nejmenší, tzv. nanoplasty, představují největší hrozbu, protože je dokážou rostliny přijímat přímo kořeny, “ vysvětluje Modlitbová.
Podle dat, která vědkyně zmiňuje, se ročně vyprodukuje kolem 500 milionů tun plastů – a velká část z nich končí v životním prostředí. „ Plasty jsou tzv. věčné chemikálie. Vydrží stovky až tisíce let. Nezmizí, jen se rozpadají na menší části, které se pak šíří dál atmosférou, vodou i půdou, “ dodává.
Atmosférické srážky podle ní fungují jako přenašeč – déšť sice vyčistí vzduch, ale mikroplasty poté dopadnou na zem, odkud se dostanou do rostlin, vody i potravinového řetězce.
Laserová spektroskopie: nová cesta, jak mikroplasty odhalit
Modlitbová využívá metodu laserem buzené plazmové spektroskopie (LIBS), která umožňuje určit chemické složení vzorků podle emisního spektra. „ Laser působí jako zdroj energie. Z povrchu vzorku odpaří mikroskopickou vrstvu, z níž vznikne plazma, která vyzáří specifické spektrum. Každý prvek má svůj charakteristický signál, takže víme, co ve vzorku je, “ popisuje princip.
Tato metoda by v budoucnu mohla umožnit i rychlou kontrolu potravin. „ Dokázat si představit, že si v supermarketu naskenujete papriku a uvidíte, kolik obsahuje mikroplastů, je zatím sci-fi. Ale za dvacet nebo třicet let to nemusí být nemožné, “ říká s úsměvem.
Zatím jde o laboratorní měření, která vyžadují rozklad vzorků a jejich analýzu ve spektrometru. „ Abychom mohli měřit celé rostliny, potřebujeme mnohem víc financí, času i lidí. Je to běh na dlouhou trať, “ dodává vědkyně.
Když plasty brzdí fotosyntézu
Mikroplasty podle výzkumů mohou snižovat fotosyntézu rostlin až o 12 %. To se může zdát jako malé číslo, ale jak upozorňuje Modlitbová, dopady jsou zásadní:
„ Pokud víme, že množství plastů v prostředí poroste, i jejich vliv na rostliny se bude zvyšovat. Můžeme se dostat do situace, kdy to začne mít přímý dopad na zemědělskou produkci a potravinovou bezpečnost, “ varuje.
Mikroplasty se v rostlinách hromadí různě. I podle velikosti částic. „ Ty menší dokážou projít až do nadzemních částí, do listů nebo plodů. Větší naopak zůstávají na povrchu kořenů, což ale také není výhra, protože řadu těchto rostlin konzumujeme právě v podobě kořenové zeleniny, “ dodává.
Plastové znečištění začíná v pračce
Na otázku, odkud se všechny ty mikroplasty vlastně berou, má Modlitbová jasnou odpověď. „ Tři největší zdroje jsou jednorázové plasty, oděr z pneumatik a nátěrové hmoty na lodích. Ale často se zapomíná na čtvrtý – syntetická vlákna z oblečení, “ vysvětluje.
Při praní umělých textilií se uvolňují drobná vlákna, která se dostávají do čistíren odpadních vod. „ Čistírny nejsou schopné zachytit všechno. Část mikroplastů končí v kalech, které se pak používají jako hnojivo na polích. A tím se plast znovu vrací do zemědělství. Je to nekonečný koloběh, “ upozorňuje.
Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:
- Jak Pavlína Modlitbová využívá laserové technologie k detekci mikroplastů v reálném čase.
- Proč je vývoj měření mikroplastů v rostlinách tak finančně náročný.
- Jaké jsou nejnovější pokusy o sanaci půd kontaminovaných plasty.
- Jak se liší kontaminace mezi různými druhy rostlin a půd.
- Proč i praní sportovního oblečení může ovlivnit kvalitu zemědělské půdy.