FOCUS ON

Byznys

Pandemie a Netflix naučily mladé angličtinu, jazykové vzdělání ale v populaci klesá

FocusOn je publicistický web zaměřený na byznys a moderní technologie.

Lucie Gramelová, lingvistka a polyglotka hovořící 12 jazyky, v rozhovoru pro pořad Jazykověda na webu FocusOn vysvětluje, jak efektivně postupovat při učení cizích jazyků, proč nám může pomoci sledování Netflixu a jak umělá inteligence ovlivňuje jazykové vzdělávání.Mobilní aplikace jako Duolingo nebo Kubova English jsou podle Gramelové výborným doplňkem při studiu cizích jazyků, ale neměly by být jediným zdrojem učení. „Smysl to určitě dává, ale asi se na to dívám tak, že každá ta aplikace je super doplněk. To mi přijde velmi důležité,“ vysvětluje lingvistka.Gramelová vyzdvihuje především aplikace, které podporují aktivní komunikaci. „U Kubovy English se mi líbí, že používají takového AI avatara, který s vámi opravdu komunikuje, reaguje, vy mu musíte odpovídat. Je to o mluvení, což je hrozně důležité," doplňuje moderátor. Podle odbornice záleží, co od jazyka očekáváme – většina lidí chce především mluvit, ale pro některé může být prioritou psaní nebo čtení.Aktivní přístup je klíčem k úspěchuHlavním faktorem, který podle Gramelové rozhoduje o úspěchu při studiu cizího jazyka, je aktivní přístup studenta. „Ať už máte aplikacinebo klasickou učebnici, tak strašně moc záleží, jestli jste zaměřený jenom na to, a vůbec z toho nevykročíte – pak je to prostě málo. Záleží, jestli jsem pasivní student a jenom čekám, co mi přijde, anebo aktivní student, který dokáže třeba ještě mimo to provozovat samomluvu, což je taková oblíbená technika mezi polygloty," říká Gramelová.Jako příklad uvádí situaci, kdy jedete autem: „Máte hodinu – dvě, nevíte, co s časem, vypnete rádio a zkoušíte si něco říkat v cizím jazyce. To je skvělá věc na rozmluvení – klidně jenom ty frázičky, které jste třeba včera viděl v Duolingu nebo v učebnici. Tyto aktivizační techniky strašně moc pomohou a podle mě dělají ohromný rozdíl v tom, jak zafunguje kterákoliv aplikace nebo učebnice."Od španělštiny po finštinu: cesta polyglotky ke 12 jazykůmLucie Gramelová vystudovala španělštinu a řečtinu na Filozofické fakultě, což považuje za své dva nejsilnější jazyky. „Pak bych řekla, že v té složce těch opravdu silnějších jazyků mám ještě němčinu, polštinu, nizozemštinu a některé balkánské jazyky. Na fakultě jsem vyučovala románské jazyky, takže mám velice slušnou třeba italštinu, ale už podstatně slabší portugalštinu," vyjmenovává lingvistka část ze svého jazykového portfolia.K otázce, co ji motivovalo naučit se tolik jazyků, odpovídá: „Mě to strašně baví. Já nic jiného neumím a od dětství nic jiného nedělám. Je to taková velká vnitřní potřeba, asi tak jako někdo chodí na ryby, tak já se prostě učím jazyky." Na rozdíl od svých studentů, kterým radí najít si jasnou motivaci pro každý jazyk, ji často motivuje samotná struktura jazyka a jeho zvuk: „Musí to mít atraktivní fonetiku a pak mám takovou motivaci v tom napodobovat ten jazyk, aby to znělo autenticky, aby ta výslovnost byla pěkná."Nejnáročnější jazyk? Překvapivě angličtinaKdyž přišla řeč na nejtěžší jazyk, který se Gramelová učila, zmínila svůj současný boj s finštinou: „Já teď hodně bojuji s finštinou, to je jazyk, který se učím třetím rokem, možná i déle, a ten výsledek třeba není až takový, jaký bych možná já nebo i lidé kolem mě očekávali, přestože do toho jdu s tím, že já přece vím, jak se jazyky učit. No, ale ta finština je těžká."Celý rozhovor si můžete poslechnout jako video nebo podcast:Jak přesně vypadá technika samomluvy při učení cizího jazyka, kterou používají polygloti?Jaké konkrétní zvukomalebné prvky Lucie Gramelová vyhledává v jazycích, které si volí k učení?Proč přesně nenavázala Lucie Gramelová vztah s angličtinou, když ovládá tolik jiných jazyků?Jak se polyglotovi daří přepínat mezi tolika jazyky v hlavě a jak řeší situace, kdy se mu jazyky míchají?Jaké jsou hlavní důvody klesající znalosti cizích jazyků v posledních 20-30 letech, které Lucie Gramelová pozoruje?

Lucie Gramelová, lingvistka a polyglotka hovořící 12 jazyky, v rozhovoru pro pořad Jazykověda na webu FocusOn vysvětluje, jak efektivně postupovat při učení cizích jazyků, proč nám může pomoci sledování Netflixu a jak umělá inteligence ovlivňuje jazykové vzdělávání. Mobilní aplikace jako Duolingo jsou podle Gramelové výborným doplňkem při studiu cizích jazyků, ale neměly by být jediným zdrojem učení. „Smysl to určitě dává, ale asi se na to dívám tak, že každá ta aplikace je super doplněk. To mi přijde velmi důležité,“ vysvětluje lingvistka. Gramelová vyzdvihuje především aplikace, které podporují aktivní komunikaci. Podle ní záleží, co od jazyka očekáváme – většina lidí chce především mluvit, ale pro některé může být prioritou psaní nebo čtení. Aktivní přístup je klíčem k úspěchu Hlavním faktorem, který podle Gramelové rozhoduje o úspěchu při studiu cizího jazyka, je aktivní přístup studenta. „Ať už máte aplikacinebo klasickou učebnici, tak strašně moc záleží, jestli jste zaměřený jenom na to, a vůbec z toho nevykročíte – pak je to prostě málo. Záleží, jestli jsem pasivní student a jenom čekám, co mi přijde, anebo aktivní student, který dokáže třeba ještě mimo to provozovat samomluvu, což je taková oblíbená technika mezi polygloty," říká Gramelová. Jako příklad uvádí situaci, kdy jedete autem: „Máte hodinu – dvě, nevíte, co s časem, vypnete rádio a zkoušíte si něco říkat v cizím jazyce. To je skvělá věc na rozmluvení – klidně jenom ty frázičky, které jste třeba včera viděl v Duolingu nebo v učebnici. Tyto aktivizační techniky strašně moc pomohou a podle mě dělají ohromný rozdíl v tom, jak zafunguje kterákoliv aplikace nebo učebnice." Od španělštiny po finštinu: cesta polyglotky ke 12 jazykům Lucie Gramelová vystudovala španělštinu a řečtinu na Filozofické fakultě, což považuje za své dva nejsilnější jazyky. „Pak bych řekla, že v té složce těch opravdu silnějších jazyků mám ještě němčinu, polštinu, nizozemštinu a některé balkánské jazyky. Na fakultě jsem vyučovala románské jazyky, takže mám velice slušnou třeba italštinu, ale už podstatně slabší portugalštinu," vyjmenovává lingvistka část ze svého jazykového portfolia. K otázce, co ji motivovalo naučit se tolik jazyků, odpovídá: „Mě to strašně baví. Já nic jiného neumím a od dětství nic jiného nedělám. Je to taková velká vnitřní potřeba, asi tak jako někdo chodí na ryby, tak já se prostě učím jazyky." Na rozdíl od svých studentů, kterým radí najít si jasnou motivaci pro každý jazyk, ji často motivuje samotná struktura jazyka a jeho zvuk: „Musí to mít atraktivní fonetiku a pak mám takovou motivaci v tom napodobovat ten jazyk, aby to znělo autenticky, aby ta výslovnost byla pěkná." Nejnáročnější jazyk? Překvapivě angličtina Když přišla řeč na nejtěžší jazyk, který se Gramelová učila, zmínila svůj současný boj s finštinou: „Já teď hodně bojuji s finštinou, to je jazyk, který se učím třetím rokem, možná i déle, a ten výsledek třeba není až takový, jaký bych možná já nebo i lidé kolem mě očekávali, přestože do toho jdu s tím, že já přece vím, jak se jazyky učit. No, ale ta finština je těžká." Celý rozhovor si můžete poslechnout jako video nebo podcast: <ol><li>Jak přesně vypadá technika samomluvy při učení cizího jazyka, kterou používají polygloti?</li><li>Jaké konkrétní zvukomalebné prvky Lucie Gramelová vyhledává v jazycích, které si volí k učení?</li><li>Proč přesně nenavázala Lucie Gramelová vztah s angličtinou, když ovládá tolik jiných jazyků?</li><li>Jak se polyglotovi daří přepínat mezi tolika jazyky v hlavě a jak řeší situace, kdy se mu jazyky míchají?</li><li>Jaké jsou hlavní důvody klesající znalosti cizích jazyků v posledních 20-30 letech, které Lucie Gramelová pozoruje?</li></ol>

Aplikace Youradio Talk

Pandemie a Netflix naučily mladé angličtinu, jazykové vzdělání ale v populaci klesá

Poslechněte si podcast