Oční lékařka: Konec brýlí – ale jak na to? Odpověď závisí na věku i vadě oka

Brýle na čtení, na řízení, na počítač... a pořád je nemůžete najít? Dnešní medicína nabízí cestu. Jenže co reklama slibuje za 20 minut, v ordinaci trvá trochu déle a závisí na stovce detailů. V pořadu Science Lab na platformě FocusOn popisuje Andrea Janeková z Očního centra Praha, jak přesně vypadá operace, která vám může změnit život – nebo vám ji lékař naopak nedoporučí.

„Refrakční operace je zákrok, který člověka zbaví brýlí – zcela nebo částečně. Ale oko musí být jinak zdravé,“ říká Andrea Janeková. Řešení se vždy odvíjí od věku a typu dioptrické vady – jiné postupy volí u mladých dospělých, jiné u pacientů nad padesát let. Záleží také na tom, zda člověk potřebuje brýle na dálku, na blízko či na čtení, a v neposlední řadě na výsledcích podrobného vyšetření.

Laser pro mladé: metoda Smile, nejšetrnější pro oko

Mladší pacienti, zpravidla ve věku 18 až 35 let, přicházejí s krátkozrakostí a plnou schopností akomodace. To z nich dělá ideální kandidáty na laserové zákroky. Nejčastěji volenou metodou v Očním centru Praha je takzvaný Smile.

Metoda Smile (Small Incision Lenticule Extraction) využívá femtosekundový laser, který v rohovce vytváří mikroskopickou „čočku“, tzv. lentikulu. Ta je silná podle počtu dioptrií. Tato čočka se pak čtyřmilimetrovým řezem ve tvaru úsměvu vyjme. „Dojde tím ke zploštění rohovky a odstranění dioptrické vady,“ popisuje Janeková. Výsledky? Už první den po zákroku pacient vidí lépe než před ním, druhý den je u většiny vidění mezi 90–100 %.

Když laser nestačí: čočky pro extrémní případy

Ne každý se však na laser hodí. Někdy kvůli příliš vysoké vadě, jindy kvůli příliš tenké rohovce. „Laser je vhodný zhruba do – 7 až – 8 dioptrií, výjimečně o něco víc. Pokud má pacient třeba – 15 dioptrií nebo rohovku tenkou, používáme tzv. fakické čočky,“ říká Janeková. Ty se implantují před čočku pacienta a korigují tak jeho dioptrickou vadu. Faktická čočka není natrvalo, lze ji kdykoliv vyjmout a vyměnit.

„Není to klasická kontaktní čočka. Ta se nesundává. Tato tenká čočka, do které se vloží potřebné dioptrie, se vkládá přímo do oka. Nezasahujeme ale do rohovky, ta zůstává neporušená,“ vysvětluje. I zde bývá vidění ostré už druhý den. Fakické čočky dnes umožňují korigovat i extrémní vady – krátkozrakost až kolem –20 dioptrií.

Po čtyřicítce přichází presbyopie: když se začnou střídat brýle

S věkem přichází další komplikace – presbyopie neboli vetchozrakost. „Zhruba po 45. roce života čočka v oku ztrácí pružnost. Člověk začne hůř vidět na blízko,“ popisuje Janeková. Ti, kdo vidí dobře do dálky, začnou natahovat ruce a hledat lepší světlo na čtení. Ti, kdo nosili celý život brýle na dálku, si je naopak při čtení sundávají.

Tito pacienti začínají střídavě používat brýle na dálku i na blízko – někdy i třetí typ na práci s počítačem. „V takovém případě nabízíme výměnu lidské čočky za čočku trifokální. Ta má tři ohniska a koriguje vidění na dálku, střední vzdálenost i blízko,“ říká Janeková.

Nové čočky, nové vidění – a mozek, který si musí zvyknout

„Neexistuje žádná metoda, která by navrátila vidění zdravého dvacetiletého oka,“ připomíná Janeková. I trifokální čočky mají svá omezení. Například u profesionálních řidičů se nedoporučují kvůli možnému rozptylu světel ve tmě. I běžní pacienti si musí na nové vidění nějakou dobu zvykat.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:

1. Jak přesně probíhá předoperační vyšetření (včetně délky, měření a postupů)?
2. Proč by neměl mladý člověk čekat s operací? Jakých 25 let života bez brýlí tím získá?
3. Jak vypadá praktický rozdíl mezi Smile, LASIK a PRK v reálných scénářích?
4. Co dělat, když pacient zjistí, že multifokální čočka není ideální?
5. Jak funguje neuroadaptace a jak poznat, že „nové vidění“ sedlo?