Mladí inženýři řeší, zda se vyplatí studovat technické obory. Nástupní plat je na úrovni prodavačky

Česká ekonomika je výrazně orientovaná na průmysl, přesto v žebříčku nejžádanějších zaměstnavatelů figuruje jediná domácí průmyslová firma. Mladí inženýři Ondřej Gregor, Jiří Resl a Matěj Gregor, absolventi ČVUT, v pořadu Průmyslová zóna diskutovali o výhodách technického vzdělání, jeho náročnosti a rozdílech mezi kariérou v korporátech a malých firmách.Téma rozhovoru začalo zásadní otázkou - zda se dnes vyplatí studovat technické obory, nebo je lepší zaměřit se na jednodušší směry jako humanitní studia, marketing či ekonomii. Podle Jiřího Resla se studium rozhodně vyplatí:,,Určitě se to vyplatí vzhledem k tomu, že česká ekonomika je hodně zaměřená na průmysl. Z praxe vím, že po technických pozicích je stále větší hlad a nedostává se jich.''Ondřej Gregor k tomu s nadsázkou dodal:,,Jestli se chcete bavit pět let, tak ČVUT není nic pro vás. Ale jestli se chcete bavit dalších 20 let, pak ČVUT pro vás možná smysl má.'' Narážel tím na fakt, že technické obory jsou náročné na studium, ale poskytují dlouhodobě perspektivní kariéru.Na druhou stranu, finanční stránka věci není pro absolventy technických oborů tak růžová, jak by se mohlo zdát. Matěj Gregor otevřeně přiznává:,,Když se ptáme, jestli se studium technické školy vyplatí z finančního hlediska - jestli se to projeví na mzdě - tak nevyplatí. V dnešní době mám možnost studovat jednodušší obory nebo vůbec nestudovat. Programovat se dnes naučí každý, na YouTube jsou videa zdarma. Jako IT specialista beru dvakrát, třikrát, čtyřikrát tolik peněz, pracuji z domova, z Filipín, odkudkoli chci.''' Podle něj je nástupní plat mimo korporát pro strojaře ekvivalentem platů prodavaček v obchodě, což není dobrá motivace.Rozdíly mezi korporátem a malou firmouDiskuse se přirozeně stočila k dilematům, kterým čelí absolventi při vstupu na pracovní trh. Volba mezi korporátem a malou firmou představuje zásadní rozhodnutí, které může ovlivnit celou kariéru. Pavel Janeček popsal hlavní rozdíl:,,Korporát se v podstatě o vás postará, všechno vám zajistí. Když máte pracovní náplň, tak ji máte od A do B a víte přesně, co máte dělat. V těch menších firmách to tak není, je to od A až do Z. Největší problém je odpovědnost za odvedený výkon.''Jiří Resl, který má zkušenosti z korporátního prostředí, uvedl:,,V oblasti technických pozic to nemusí být vždycky tak jednoznačné. Záleží na tom, jaké má člověk štěstí, kam se dostane, protože každý zaměstnavatel přistupuje k absolventům trochu jinak.''Bratři Gregorovi měli specifickou výhodu rodinného zázemí, jak vysvětluje Matěj:,,Na začátku studia jsme měli s bratrem možnost nastoupit na částečný úvazek k otci, který podniká v průmyslu. Pro nás to byla jasná volba i po absolvování. Ale když bych se měl rozhodovat bez této možnosti, tak obecně absolvent strojní fakulty má na výběr dvě cesty. Jedna je korporát, tedy větší strojírenská firma, druhá je malý podnik. Jenže malý podnik člověk nenajde jen tak, že jde po ulici a vidí produkt malého podniku. Většinou je to na základě nějaké známosti nebo doporučení od staršího kamaráda - je to příležitost v rodině nebo skrze rodinu.''Změny v nárocích na vzděláníV průběhu rozhovoru se všichni shodli na pozorovaném trendu snižování nároků na studium. Ondřej Gregor identifikoval dva hlavní faktory tohoto jevu. Celý rozhovor si můžete poslechnout jako video nebo podcast: Jak se liší zkušenosti studentů, kteří během studia pracovali v oboru, od těch, kteří se soustředili pouze na školu? Proč podle diskutujících dochází k úpadku státní správy a jakou roli v tom hraje vzdělávací systém? Jaké konkrétní příklady z praxe uvádějí bratři Gregorovi o fungování rodinné firmy? Jak hodnotí diskutující vliv sociálních sítí a „influencer kultury" na pracovní etiku mladé generace?