Minimální mzda 98 000 korun, ale na život nestačí. Švýcarsko není pro všechny, varuje podnikatelka

Petra Savino přijela do Švýcarska na tři měsíce jako servírka. Zůstala osmnáct let a dnes pomáhá českým firmám expandovat do alpské země. V rozhovoru vysvětluje, proč Švýcaři odchází v důchodu do Itálie, jak funguje byznys bez smluv a že i tady nejsou všichni bohatí. Sledujte švýcarský speciál na platformě FocusOn, kdy jsme se vydali za Čechy, kteří žijí v zemi helvétského kříže.

Tři měsíce, které se změnily v osmnáct let

Petra Savino si původně plánovala jen přivydělat po maturitě. „Kamarád mi řekl, že jeho sestra má ve Švýcarsku bar a potřebovala by někoho na tři měsíce. Říkala jsem si, že se naučím trochu německy, něco si vydělám a přijedu zpátky," vzpomíná. Dnes je ve Švýcarsku už osmnáct let.

Začátky ale nebyly snadné. „Ten džob jsem úplně nenáviděla. Byla jsem v takové vesnici ve Švýcarsku, jako cizinec bez jazyka jsem neměla absolutní respekt. Vydělávala jsem nějakých 1500 franků, z toho mi všechno možné odečetli, takže jsem brala úplnou almužnu," popisuje.

Po prodloužení smlouvy si uvědomila, že pokud chce v zemi žít, musí se naučit jazyk a změnit obor. Přestože je vyučená chemička, rozhodla se jít úplně jiným směrem. „Tady mi řekli, že by ze mě udělali laboranta, což by znamenalo mýt skleničky v laboratoři. Řekla jsem si, že když už začínám od nuly, tak si vyberu, co mě baví," vysvětluje. Začala studovat HR, daně a účetnictví. Nakonec si založila vlastní firmu S1 Solutions.

Švýcarsko není jen o hodinách a čokoládě

Mnoho Čechů si Švýcarsko představuje jako bezpečnou, čistou zemi plnou bohatých lidí. Realita je ale složitější. „Když máš pár, kde mají oba minimální výplatu, třeba v Coopu kolem 3800 franků, tak s tím tady opravdu jen tak tak vyjdeš," upozorňuje Petra. „Když musíš platit vysoké nájmy, zdravotní pojišťovnu a další daně, je to i s těmito platy velmi náročné."

Největším strašákem pro obyvatele Švýcarska je právě zdravotní pojištění. „Já platím 380 franků měsíčně a to nemám žádnou privátní pojišťovnu, žádné masáže ani aromaterapie. Ale můžete klidně platit i 2000 franků měsíčně," říká Petra. A přidává další překvapivý fakt: „Mám nastavené takzvané Selbstbehalt 2500 franků, to znamená, že prvních 2500 franků si musím platit sama. Za osmnáct let, co jsem tady, pojišťovnu jen platím, ale ještě jsem ji nikdy nestihla využít."

Právě kvůli vysokým nákladům na život odchází mnoho Švýcarů v důchodu ze země. „Tady je vlastně nejvyšší chudoba ve stáří v Evropě. Dokonce Italové jsou na tom lépe," tvrdí Petra. „Z prvního pilíře máte maximálně 1800 franků měsíčně, když jenom nájem je kolem dvojky, tak to prostě nezvládají. Hodně Švýcarů, kteří umí francouzsky, odchází do Francie nebo do Španělska."

Byznys bez smluv, ale s garancí

Petra dnes vede společnost S1 Solutions, která českým a slovenským firmám pomáhá s expanzí do Švýcarska. Tým má mezinárodní – Češi komunikují s klienty, zatímco Švýcaři jednají s úřady. „Když máte můj akcent, je lepší, když máte Švýcara, který mluví správnou švýcarskou němčinou. Navíc Švýcaři umí od základní školy francouzsky a anglicky, což je důležité, protože máme zákazníky od Sankt Gallenu až po Ženevu," vysvětluje.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast

1. Jak Petra vnímá rozdíly mezi jednotlivými švýcarskými kantony a proč je pro ni jako cizinku výhodou, že není „zaškatulkovaná" do žádného z nich
2. Konkrétní příklady toho, jak funguje Lex Koller zákon, který brání cizincům z třetích zemí kupovat si domy ve Švýcarsku
3. Detailní vysvětlení, jak optimalizovat daně mezi mateřskou společností v Česku a dceřinou firmou ve Švýcarsku
4. Zajímavé postřehy o tom, jak se změnil pohled Švýcarů na Čechy za posledních osmnáct let a co o nás stále ještě neví
5. Petřiny osobní zkušenosti s integrací do švýcarské společnosti a konkrétní příklady kulturních rozdílů, se kterými se musela naučit pracovat

Děkujeme partnerům Švýcarského speciálu, společnostem DRFG, S1 Solutions a Novatop.