Zatímco zlato si udržuje status stabilního uchovatele hodnoty, trh s drahými kovy v posledních měsících rozvířil nečekaný skok stříbra. Geopolitická nestabilita a hlad průmyslu po surovinách pro zelenou energii vyhnaly ceny nahoru o desítky procent. Expert na numismatiku Vít Karasiewicz v rozhovoru pro FocusOn vysvětluje, proč se dnes vyplatí investovat spíše do vzácných mincí než do anonymních slitků a na co se musí připravit kupující v souvislosti s novou evropskou regulací.
Investiční stříbro bylo dlouho vnímáno jako konzervativní a poměrně stabilní kov, který v portfoliích hrál spíše doplňkovou roli. Situace se však radikálně změnila v období mezi dubnem a prosincem minulého roku, kdy trh zaznamenal masivní nárůst poptávky. Podle Víta Karasiewicze byl tento růst skutečně markantní a v jednu chvíli dosahoval až 70 %. Aktuálně se cena ryzího stříbra pohybuje okolo 1 750 Kč za trojskou unci, což odpovídá zhruba 56 Kč za gram.
Důvody tohoto „skoku“ nejsou pouze spekulativní. Klíčovou roli hraje moderní průmysl, zejména solární byznys a elektrotechnika, kde je stříbro nezastupitelnou složkou. „ Dříve se říkalo, že stříbro je zlato chudých, ale to dnes již neplatí. I velcí investoři dnes nakupují stříbro do svých portfolií v ne úplně malém měřítku, “ uvádí Karasiewicz s tím, že zájem je tak enormní, že z trhu starožitností prakticky zmizely i dříve běžné předměty, jako jsou stříbrné příbory či nádobí.
Mince versus slitky: Proč chtít přidanou hodnotu
Při rozhodování, do jaké formy drahého kovu uložit úspory, naráží mnoho investorů na dilema mezi investičními slitky (cihlami) a mincemi. Karasiewicz se přiklání k mincím, a to zejména kvůli jejich likviditě a numismatické hodnotě. U slitků je cena kovu vždy navýšena o marži obchodníka a náklady na zpracování, zatímco u mincí České národní banky může být pořizovací cena v době emise srovnatelná s cenou kovu, ale s potenciálem budoucího zhodnocení díky sběratelskému zájmu.
Jako příklad uvádí 200 Kč a 100 Kč mince ze šterlingového stříbra, které byly dříve přehlíženy, ale s růstem ceny kovu se staly vyhledávaným artiklem. „Cena mince se pohybuje kolem 850 korun, zatímco hodnota samotného kovu je zhruba 800 korun. Navýšení je tedy minimální, ale máte v ruce něco s přidanou numismatickou hodnotou pro budoucí prodej sběratelům,“ vysvětluje expert. U zlata pak doporučuje historické ražby, jako jsou rakousko-uherské dukáty nebo československé svatováclavské dukáty, které kombinují váhu kovu s historií.
Certifikace jako pojistka proti padělkům
S rostoucí cenou drahých kovů se na trhu objevuje i zvýšené množství padělků nebo neodborně upravovaných mincí. Pro seriózní investici je proto klíčové ověření pravosti a stavu zachovalosti. K tomuto účelu slouží mezinárodní certifikační agentury, jako jsou NGC (pro mince) nebo PMG (pro bankovky). Certifikovaná mince je uzavřena v ochranném pouzdře s přesným stanovením stupně zachovalosti, což může výrazně ovlivnit její tržní cenu.
Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:
- Jaké konkrétní bezpečnostní prvky na historických bankovkách hledají experti, aby odhalili i ty nejdokonalejší padělky?
- Proč museli zájemci o svatováclavské dukáty za první republiky odevzdávat státu vlastní zlato a ještě doplácet ražebné?
- Jak přesně vypadá proces „gradingu“ v amerických laboratořích a co se stane s mincí, která v testu neobstojí?
- Které konkrétní emise bankovek z období Polské lidové republiky jsou dnes považovány za „nulovou investici“ s vysokým rizikem?
- Jaký je rozdíl v pocitu držet v ruce kilogramovou stříbrnou „čokoládu“ oproti sáčku s historickými mincemi a co se v praxi lépe prodává v krizových situacích?