V nejnovějším díle pořadu Krotitel ředitelů na platformě FocusOn se moderátor Jiří Jemelka zaměřil na kritický problém českého byznysu: nedostatek pracovníků v technických profesích. Jeho host Michal Mikulášek, zakladatel společnosti Prodator, v rozhovoru boří zažité mýty o vyčerpaném trhu.
Podle něj lidé na trhu jsou, jen je firmy hledají metodami, které zamrzly v minulém století. Mikulášek na tvrdých datech demonstruje, že nečinnost majitelů v oblasti náboru není jen personální chybou, ale především přímým útokem na jejich vlastní zisk.
Většina majitelů malých a středních firem stále vnímá nábor jako nutné administrativní zlo, nikoliv jako klíčový byznys case. Michal Mikulášek však nabízí jinou optiku – pohled na ušlý zisk. Pokud výrobní podnik s obratem 1,2 miliardy korun postrádá deset operátorů CNC strojů, přichází o schopnost vyrobit zhruba o 10 % více zboží. V čistém vyjádření to znamená, že majiteli mezi prsty protéká 10 milionů korun měsíčně.
Ještě markantnější je tento nepoměr v logistice. Jeden zaparkovaný kamion, pro který firma nemá řidiče, stojí na fixních nákladech a leasingu přibližně 50 000 Kč měsíčně. Pokud by přitom byl v provozu, mohl by podle typu zakázky generovat tržby v rozmezí od půl milionu do jednoho milionu korun.
Mikulášek v rozhovoru konstatuje: ,,Tato logika a tato matice majitelům často vůbec nedochází. Je fascinující, že když si to spočítají, namítají, že se to takto nedá počítat. Já se jich však ptám: Kdybyste ty lidi měli, vyrobíte o tolik více? Pokud zní odpověď ano a máte na to odbyt, pak vám ty peníze zkrátka chybí.“
SME proti korporátům: Proč vítězí lidskost nad tabulkami
České firmy se často cítí v nevýhodě proti gigantům. Mikulášek však tvrdí, že právě v sektoru malých a středních podniků se skrývá konkurenční výhoda. Korporátní prostředí pro mnoho specialistů představuje neosobní stroj, kde jsou pouze „lidským zdrojem“ – tedy položkou v tabulce. Menší firmy, které dokážou být ke svým lidem blíž a skutečně jim naslouchat, mají v náboru navrch.
Peníze jsou sice nezbytným základem, ale v dnešním souboji o talenty samy o sobě nestačí. Mikulášek v rozhovoru zmiňuje případy, kdy lidé odešli za vyšším platem do korporátu, ale brzy se začali vracet kvůli nastavení na pracovišti. Do jednosměrného provozu se podle něj lidé nabírají velmi snadno, zatímco třísměnné provozy jsou pro kandidáty odrazující i s příplatky. ,,Peníze jsou důležité, ale nejsou nejdůležitější. Mnohokrát se nám u klientů stalo, že jim velká firma v okolí sice přetáhla lidi, ale ti se postupně vraceli kvůli nastavení pracovního prostředí.“
Když oběd za 19 korun porazí LinkedIn
Tradiční inzerce na pracovních portálech u profesí, jako jsou svářeči či frézaři, často selhává, protože tito lidé práci aktivně nehledají. Moderní nábor se proto musí chovat jako marketing, který testuje, co na kandidáty v daném regionu skutečně platí. Někdy jsou výsledky testů překvapivé i pro samotné odborníky.
V rámci jedné z kampaní fungoval jako hlavní tahák cenově dostupný oběd. ,,Náš marketér tehdy přišel s nápadem postavit nábor na tom, že firma nabízí obědy za 19 korun. Namítal jsem, že kvůli tomu nikdo práci nezmění, ale on trval na tom, že je to první věc, na kterou se lidé u nich ptají. Když jsme to dali do reklamy, doslova to zbořilo internet a zajistilo potřebné nástupy.‘‘
Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:
- Jakých 5 konkrétních otázek byste měli položit svým lidem v anonymním dotazníku, aby vám skutečně řekli, co je ve firmě štve?
- Proč se ochota k inovacím v náboru láme přesně u věkové hranice majitele 45 let?
- Jaké jsou největší rozdíly v mentalitě kandidátů při expanzi do zemí jako Německo, Polsko nebo Rumunsko?
- Proč lidé v předdůchodovém věku masivně opouštějí třísměnné provozy a jak to ohrožuje vaši výrobu?
- Kdy je pro firmu takticky výhodnější realizovat náborovou kampaň bez uvedení vlastního loga?