Výpadek elektřiny, přírodní katastrofy nebo válečný konflikt mohou na několik dní ochromit dodávky energie. V takové situaci se ukazuje, jak moc jsme na elektřině závislí. Šimon Kopčák z firmy EcoFlow v rozhovoru pro pořad Přežít na platformě FocusOn vysvětluje, jak se na takové situace připravit a jaké záložní zdroje mít doma po ruce. Moderuje Amar Ibrahim, expert na přežití v extrémních situacích.
V dnešní době jsme na elektrické energii naprosto závislí. Od nabíjení mobilních telefonů přes chytrou domácnost až po chladničky a mrazáky – všechno potřebuje ke svému fungování elektřinu. Co ale dělat, když dojde k výpadku? Jak dlouho dokážeme bez elektrické energie fungovat a jakými způsoby si pomoci?
Centrály a záložní stanice jako řešení
Jedním z řešení, které Šimon Kopčák představuje, jsou centrály na benzín nebo plyn. ,,Máme centrálu, která funguje jak na benzín, tak i na plyn LPG. Benzín časem degraduje a nevydrží tak dlouho, zatímco plynová bomba se lépe skladuje a déle vydrží. Tato centrála je velmi oblíbená," vysvětluje.
Na takové centrále je možné provozovat spotřebiče do výkonu 1900 W při pohonu na benzín, v případě LPG je to méně – přibližně 1600 W. To stačí například na provoz ledničky, počítače nebo různého nářadí. Co se týče hlučnosti, benzínová centrála při plném výkonu dosahuje přibližně 96 decibelů, plynová je o něco hlučnější – zhruba o 5 decibelů více.
Kombinace s bateriovou stanicí
Moderní přístup k záložnímu napájení představují bateriové stanice. ,,Výhodou centrály je, že když k ní připojíte bateriovou stanici řady Delta, máte propojený systém. Centrála se umí sama zapnout při poklesu kapacity baterie na nastavenou úroveň, například 10 %. Když nesvítí slunce a baterie se nedobíjí, centrála se automaticky spustí, dobije baterii a zase se vypne," říká Kopčák.
Díky tomuto řešení nemusí centrála běžet neustále a spotřebovávat palivo. ,,Nastartuji, dobije mi baterie, já celý den funguju z baterek. Když se nestihne dobít ze solárních panelů, dobije to opět centrála a maximálně hučím dvě hodiny. Pak je zase dobitá baterie na celý den," popisuje výhody kombinovaného systému.
Solární panely jako doplněk
K bateriové stanici je možné připojit i solární panely. Podle Šimona Kopčáka je nejprodávanějším typem bifaciální panel o výkonu 200 W. ,,Je oboustranný, a když se za něj dá nějaká hliníková fólie, má výbornou účinnost. Je kompaktní, není ještě tak velký jako 400wattový panel, a má dostatečný výkon na dobití kilowattové baterie," vysvětluje.
Solární panely fungují nejlépe při přímém slunečním světle, ale určitý výkon poskytují i při běžném denním světle. ,,Něco to bude dávat, i když bude pouze světlo, není to tak, že by byl panel úplně mrtvý. Stanice využívají MPPT regulátory, které vždy tahají z panelu maximum," upřesňuje Kopčák.
Celý rozhovor si můžete poslechnout jako video nebo podcast:
- Jak Šimon Kopčák přišel k podnikání v oblasti záložních zdrojů energie?
- Jaké konkrétní zkušenosti mají zákazníci s využitím záložních zdrojů při reálných krizových situacích?
- Jaké jsou nejčastější chyby, které lidé dělají při pořizování a údržbě záložních zdrojů?
- Jak si vede český trh v porovnání se zahraničím v oblasti připravenosti na výpadky elektřiny?
- Jaký je Šimonův osobní příběh, který ho přivedl k zájmu o krizovou připravenost?