
Expert: Potřebujeme státní ČEZ, ale ne ještě větší moloch. Jak využíváme stovky miliard z povolenek?

FOCUS ON
Poslechněte si podcast
Včera
41 min
V nejnovějším dílu pořadu Amper na platformě FocusOn.cz si jeho autor Jan Palaščák vyměnil roli s hostem. Za moderátorský stolek tentokrát usedl Václav Vislous, energetický expert Pirátů, a společně rozebrali, co čeká českou energetiku po volbách, kolik skutečně stojí zlevnění elektřiny a zda má smysl úplné zestátnění ČEZ. Mluvili i o stovkách miliard z emisních povolenek, které se podle Palaščáka rozdělují netransparentně.
Podle Jana Palaščáka nelze očekávat rychlé zázraky. „ Novou vládu mít budeme, otázka je jakou, “ říká. Připomíná, že proces jejího sestavování bude delší, než si veřejnost myslí. Prezident podle něj „ rozehrává svou politickou partii v tradici Masaryka nebo Zemana “ a využívá silné postavení, které mu český systém dovoluje.
„ Bude to trvat ještě dlouho, ale výsledek nakonec konverguje k nějaké konsensuální vládě, která nebude vystupovat z Evropské unie, “ dodává. Podle Palaščáka působí opoziční strany zatím pasivně, ale v zákulisí už patrně probíhají jednání.
Zlevnění energií za desítky miliard: účet zaplatí rozpočet
Vítězné hnutí ANO slibovalo snížit ceny energií. Za plánem podle Palaščáka stojí hlavně bývalý ministr průmyslu Karel Havlíček. První krok je podle něj proveditelný – stát by mohl převzít platby za podporované zdroje energie.
„ Na fakturách to lidé uvidí jako položku kolem 500 korun za megawatthodinu. Karel Havlíček říká, že tuto částku zaplatí vláda ze státního rozpočtu. To představuje zhruba 25 miliard korun ročně, “ vysvětluje Palaščák.
Podle něj to zlepší konkurenceschopnost podniků i finanční situaci domácností. „ Efekt pro hospodářství může být větší než náklady pro rozpočet. Ale je to sázka na dluh a rychlejší růst ekonomiky, “ dodává.
Modernizační fond: stovky miliard, ale komplikovaná cesta k lidem
Druhý krok Havlíčkova plánu, tedy využití modernizačního fondu na investice do sítí Palaščák hodnotí skepticky. „ Tam vidím tři problémy: jednak jestli ty peníze ve fondu skutečně jsou, pak nutnost notifikace v Bruselu, a nakonec to, že se efekt vůbec nemusí dostat ke spotřebitelům, “ upozorňuje.
Podle něj jde o stovky miliard korun, které mají být investovány do přenosové soustavy, ale v praxi se mohou „ v oligopolním prostředí proměnit v rentu, která se ke spotřebitelům nedostane “. Trh se zakázkami pro elektrické sítě podle něj není plně konkurenční a část prostředků se může rozplynout v přefinancovaných projektech.
Česko jako energetický ostrov? „Režim Kaliningrad,“ varuje Palaščák
Nápady SPD či Motoristů na odchod z lipské burzy a vytvoření státního obchodníka s elektřinou označuje Palaščák za nesmyslné.
„ Možná by to fungovalo v nejhorších týdnech energetické krize, kdy se na burze obchodovalo i za 1000 eur za megawatthodinu. Ale jinak by to znamenalo návrat k systému, který jsme tu měli za socialismu – a ten nefungoval, “ říká.
Podle něj by Česko v takovém modelu dopadlo jako Kaliningrad po odpojení od ruské sítě: „ SPD nám navrhuje režim Kaliningrad. Tam se ceny elektřiny po izolaci výrazně zvýšily. To není cesta k levné energii. “
Emisní povolenky: stovky miliard a málo transparentnosti
Evropský systém emisních povolenek podle Palaščáka vznikl z racionální myšlenky, aby ten, kdo znečišťuje, platil. „ Tuhle myšlenku původně formulovali kapitalističtí ekonomové a politici jako Milton Friedman nebo Margaret Thatcher. Problém spočívá v tom, že trestáme sami sebe, tedy evropské výrobce, místo aby stejná pravidla platila i pro dovážené zboží,“ říká Palaščák.
Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:
- Jak přesně by stát mohl financovat zestátnění ČEZ bez ohrožení rozpočtu?
- Proč by měl Energetický regulační úřad odměňovat distribuční společnosti jen při nulových blackoutech?
- Jaké konkrétní projekty se financují z modernizačního fondu a kolik z nich míří do teplárenství či elektrických sítí?
- Co by znamenal návrat státního obchodníka s elektřinou pro trh i domácnosti?
- Jaké tři ekonomické chyby podle Palaščáka nejvíc poškodily českou ekonomiku po roce 2020?