FOCUS ON

Byznys

Děti se učí jazyky lépe, než dospělí? ,,NE. To je mýtus,‘‘ říká expert

FocusOn je publicistický web zaměřený na byznys a moderní technologie.

Výuka cizích jazyků prochází v posledních letech zásadní transformací. Podle výzkumů až 40 % studentů, kteří absolvovali program Erasmus, vykazuje menší tendenci k nacionalistickým postojům, zatímco studie lingvistů z univerzity v Lipsku dokládá, že manažeři bez znalosti místního jazyka přicházejí o klíčové sociální aspekty komunikace. To vysvětluje v pořadu Jazykověda na webu FocusOn Miroslav Janík, odborný asistent na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity a zároveň působící na univerzitě v Trevíru. Podle Janíka mohou mobilní aplikace jako Duolingo nebo Kubova English s výukou pomoci, klíčovým faktorem je ale podle něj to, co nás baví a v jaké jsme životní situaci. „Když někomu aplikace fungují, je to skvělé. Rozhodně to nemůže škodit. Pro zopakování slovíček a základních gramatických struktur jsou výborné. Mají i úžasnou výhodu v tom, že je máme pořád při ruce," říká Janík. Zároveň ale dodává, že zná i lidi, kteří takové aplikace nemají rádi.Janík připomíná také teorii afektivního filtru od Stephena Krashena z 80. let, která říká, že vše, co se učíme v cizích jazycích, závisí na našich emocích. Proto i zdánlivě nudné drily mohou být efektivní, pokud jsou propojeny s pozitivními emocemi, jak to dokáží právě moderní aplikace.Méně gramatiky, více komunikaceV akademické sféře panuje shoda, že by se výuka měla méně zaměřovat na gramatiku a více na praktickou komunikaci. Janík to považuje za "otázku za milion", ale nabízí zajímavý pohled na tuto problematiku.„Pomohla by změna nastavení mysli v tom smyslu, že gramatika není cíl, ale prostředek. V odborné terminologii se tomu říká jazykový prostředek. Gramatika a slovíčka jsou prostředky k tomu, abychom mohli lépe mluvit," vysvětluje Janík. Pokud má student konkrétní komunikační cíl – například popsat, co dělal včera – pochopí, že k tomu potřebuje znát minulý čas.Janík zdůrazňuje, že na konci výukového procesu by měl žák zažít úspěšně vyřešenou komunikační situaci: „Vždycky by na konci mělo dítě zažít: 'Teď jsem byl schopen koupit si něco nebo vysvětlit, jaký mám rozvrh.' Tedy nějakou komunikační situaci, která je úspěšně vyřešena, bez toho, aniž bychom třeba opravovali chyby."Výuka reflektující reálný světV dnešní době je klíčové, aby výuka cizích jazyků odrážela reálné situace, ve kterých se studenti pohybují – jako je psaní zpráv na sociálních sítích nebo natáčení videí. Janík tvrdí, že mnoho učitelů už tento přístup aktivně uplatňuje.„Když bych mohl udělat trochu reklamu na současné učitele, tak bych řekl, že mnozí to dělají. V médiích často slyšíme spíše negativní informace, ale já budu provokativní a řeknu, že spousta učitelů to dělá. Je spousta dobrých angličtinářů, němčinářů, francouzštinářů, ruštinářů a dostává se to do škol," říká Janík.Problémem je podle něj tlak rodičů, kteří často požadují tradiční způsob výuky se zaměřením na slovíčka a gramatiku. „Učitelé, kteří by chtěli být progresivní, to mají složité, ale postupně se to do škol dostává. Vím o spoustě škol, které dělají fascinující projekty," dodává. Současnou generaci studentů považuje za mimořádně schopnou v oblastech, jako je tvorba videí a práce s technologiemi.Celý rozhovor si můžete poslechnout jako video nebo podcast:Jak Miroslav Janík hodnotí konkrétní funkce aplikace Kubova English a její využití umělé inteligence?Jaké konkrétní příklady z praxe uvádí host při diskuzi o integrované výuce?Proč je podle Janíka čeština stejně obtížný jazyk jako jiné jazyky, přestože máme tendenci ji považovat za výjimečně těžkou?Jaký je Janíkův osobní příběh s rakouským kolegou, který se rychle naučil česky?Jak podle hosta přistupují k učení se českému jazyku různé národnosti (Francouzi, Němci versus Angličané a Američané)?

Výuka cizích jazyků prochází v posledních letech zásadní transformací. Podle výzkumů až 40 % studentů, kteří absolvovali program Erasmus, vykazuje menší tendenci k nacionalistickým postojům, zatímco studie lingvistů z univerzity v Lipsku dokládá, že manažeři bez znalosti místního jazyka přicházejí o klíčové sociální aspekty komunikace. To vysvětluje v pořadu Jazykověda na webu FocusOn Miroslav Janík, odborný asistent na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity a zároveň působící na univerzitě v Trevíru. Podle Janíka mohou mobilní aplikace jako Duolingo nebo Kubova English s výukou pomoci, klíčovým faktorem je ale podle něj to, co nás baví a v jaké jsme životní situaci. „Když někomu aplikace fungují, je to skvělé. Rozhodně to nemůže škodit. Pro zopakování slovíček a základních gramatických struktur jsou výborné. Mají i úžasnou výhodu v tom, že je máme pořád při ruce," říká Janík. Zároveň ale dodává, že zná i lidi, kteří takové aplikace nemají rádi. Janík připomíná také teorii afektivního filtru od Stephena Krashena z 80. let, která říká, že vše, co se učíme v cizích jazycích, závisí na našich emocích. Proto i zdánlivě nudné drily mohou být efektivní, pokud jsou propojeny s pozitivními emocemi, jak to dokáží právě moderní aplikace. Méně gramatiky, více komunikace V akademické sféře panuje shoda, že by se výuka měla méně zaměřovat na gramatiku a více na praktickou komunikaci. Janík to považuje za "otázku za milion", ale nabízí zajímavý pohled na tuto problematiku. „Pomohla by změna nastavení mysli v tom smyslu, že gramatika není cíl, ale prostředek. V odborné terminologii se tomu říká jazykový prostředek. Gramatika a slovíčka jsou prostředky k tomu, abychom mohli lépe mluvit," vysvětluje Janík. Pokud má student konkrétní komunikační cíl – například popsat, co dělal včera – pochopí, že k tomu potřebuje znát minulý čas. Janík zdůrazňuje, že na konci výukového procesu by měl žák zažít úspěšně vyřešenou komunikační situaci: „Vždycky by na konci mělo dítě zažít: 'Teď jsem byl schopen koupit si něco nebo vysvětlit, jaký mám rozvrh.' Tedy nějakou komunikační situaci, která je úspěšně vyřešena, bez toho, aniž bychom třeba opravovali chyby." Výuka reflektující reálný svět V dnešní době je klíčové, aby výuka cizích jazyků odrážela reálné situace, ve kterých se studenti pohybují – jako je psaní zpráv na sociálních sítích nebo natáčení videí. Janík tvrdí, že mnoho učitelů už tento přístup aktivně uplatňuje. „Když bych mohl udělat trochu reklamu na současné učitele, tak bych řekl, že mnozí to dělají. V médiích často slyšíme spíše negativní informace, ale já budu provokativní a řeknu, že spousta učitelů to dělá. Je spousta dobrých angličtinářů, němčinářů, francouzštinářů, ruštinářů a dostává se to do škol," říká Janík. Problémem je podle něj tlak rodičů, kteří často požadují tradiční způsob výuky se zaměřením na slovíčka a gramatiku. „Učitelé, kteří by chtěli být progresivní, to mají složité, ale postupně se to do škol dostává. Vím o spoustě škol, které dělají fascinující projekty," dodává. Současnou generaci studentů považuje za mimořádně schopnou v oblastech, jako je tvorba videí a práce s technologiemi. Celý rozhovor si můžete poslechnout jako video nebo podcast: <ol><li>Jak Miroslav Janík hodnotí konkrétní funkce aplikace Kubova English a její využití umělé inteligence?</li><li>Jaké konkrétní příklady z praxe uvádí host při diskuzi o integrované výuce?</li><li>Proč je podle Janíka čeština stejně obtížný jazyk jako jiné jazyky, přestože máme tendenci ji považovat za výjimečně těžkou?</li><li>Jaký je Janíkův osobní příběh s rakouským kolegou, který se rychle naučil česky?</li><li>Jak podle hosta přistupují k učení se českému jazyku různé národnosti (Francouzi, Němci versus Angličané a Američané)?</li></ol>

Aplikace Youradio Talk

Děti se učí jazyky lépe, než dospělí? ,,NE. To je mýtus,‘‘ říká expert

Poslechněte si podcast