Mnoho lidí si myslí, že práce Hradní stráže znamená pouze stát v uniformě na nádvoří Pražského hradu. Ve skutečnosti jde o mnohem komplexnější službu, která zahrnuje ochranu prezidenta, zabezpečení historických objektů i spolupráci s policií při bezpečnostních incidentech. V pořadu Přežít na platformě FocusOn o tom mluvil desátník Hradní stráže Petr Liška, který popsal náborové podmínky, každodenní režim služby i situace, kdy musí vojáci reagovat na potenciální hrozby.
Hradní stráž bývá často spojována především s ceremoniálními funkcemi, například střídáním stráží na Pražském hradě nebo doprovodem státních návštěv. Podle Petra Lišky je ale realita služby mnohem širší.
„Lidé si často myslí, že je to jen o tom stát v budce. Ve skutečnosti je ta práce mnohem pestřejší a zahrnuje řadu bezpečnostních úkolů,“ říká. Hradní stráž je vojenský útvar Armády České republiky, který zajišťuje především ochranu sídel prezidenta republiky.
Kromě Pražského hradu působí vojáci také v prezidentském zámku v Lánech a v zahradách Pražského hradu. „ Máme to rozdělené na tři hlavní místa – Pražský hrad, hradní zahrady a Lány. Vojáci se mezi nimi střídají podle služby,“ popisuje Liška. Práce tak zahrnuje nejen reprezentaci státu, ale i reálnou bezpečnostní službu.
Nábor: výška minimálně 175 centimetrů
Specifické jsou také požadavky na nové členy jednotky. Hradní stráž má jasně definovaná kritéria, která musí uchazeči splnit. „ Výška je u nás mezi 175 a 195 centimetry, “ vysvětluje Liška. Další podmínkou je věk. „ Věk je od 18 do 35 let, protože chceme, aby byli vojáci fyzicky aktivní, “ říká.
Vedle fyzických parametrů musí uchazeči splnit také zdravotní způsobilost, bezpečnostní prověrky a bezúhonnost. Podle Lišky jde o standardní požadavky pro službu v ozbrojených složkách.
Cesta do Hradní stráže ale často vede přes jiné části armády nebo bezpečnostních složek. Sám Liška popisuje, že před vstupem do jednotky prošel několika civilními zaměstnáními a službou v armádě i aktivních zálohách. „Chtěl jsem státu něco vrátit. V rodině máme policisty i vojáky, takže to byla přirozená cesta,“ říká.
Čtyři pevná stanoviště a hodiny ve službě
Jedním z nejviditelnějších prvků služby jsou pevná čestná stanoviště, kde vojáci stojí před zraky turistů. Na Pražském hradě jsou podle Lišky čtyři. Na těchto místech vojáci stojí v přesně definovaných intervalech. Služba ale není jen o nehybném stání. „ Ta hodina služby může být fyzicky náročná. V létě je problém velké horko, v zimě zase mráz,“ říká Liška.
Pokud teploty překročí určitou hranici, může být služba upravena. „Když je opravdu velké teplo, vojáky stáhneme, protože hrozí dehydratace nebo kolaps,“ vysvětluje.
Bezpečnostní služba: podezřelé tašky i chemické hrozby
Vedle reprezentace plní Hradní stráž také bezpečnostní úkoly. Vojáci musí být připraveni reagovat například na podezřelá zavazadla nebo nestandardní chování návštěvníků. „ Nikdy nevíte, co je v nějaké tašce. Může tam být jen oblečení, ale může to být i bezpečnostní problém,“ říká Liška.
Proto jsou vojáci školeni i v oblasti první pomoci a krizových situací. „Máme zdravotnické kurzy a také specialisty například na chemické hrozby,“ vysvětluje. Hradní stráž zároveň spolupracuje s policií. Vnitřní prostory Pražského hradu totiž primárně chrání policisté z Útvaru ochrany prezidenta republiky.
Motorkáři, psovodi i hudebníci
Hradní stráž není pouze jednotkou pěších vojáků. Její struktura je mnohem širší. „ Máme vlastní hudebníky, motorkáře, rotu zabezpečení a také psovody ,“ říká Liška.
Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:
- Jak vypadá běžný den vojáka Hradní stráže na Pražském hradě?
- Jak probíhá výcvik nových členů Hradní stráže a jak dlouho trvá?
- Jaké situace musí vojáci řešit při ochraně Pražského hradu?
- Jak funguje spolupráce Hradní stráže s policií a dalšími složkami?
- Jaké jsou nejzajímavější momenty služby při státních ceremoniích?