Švýcarsko patří mezi nejbohatší země světa, přesto nemá téměř žádné přírodní zdroje. Podle konzultanta Martina Langpaula stojí za jeho ekonomickým úspěchem především důvěra mezi občany a státem, schopnost dlouhodobého plánování a silná reputace značky „Made in Switzerland“. V rozhovoru pro FocusOn vysvětluje, proč české firmy často podceňují vstup na švýcarský trh, jak se lišil přístup země k pandemii covidu-19 a proč by si Česko mohlo vzít inspiraci právě ze švýcarské mentality.
Pro Martina Langpaula není Švýcarsko jen profesní téma, ale také součást rodinné historie. Jeho rodina se s touto zemí propojila už po roce 1968, kdy část příbuzných emigrovala z Československa. Langpaulův dědeček byl strojní inženýr a po odchodu ze země se ve Švýcarsku poměrně rychle uplatnil. Emigrace byla přitom důsledkem širšího rodinného příběhu – rodina přišla po druhé světové válce o svou slévárnu, kterou komunistický režim znárodnil.
„Komunisté nám továrnu jednoduše sebrali. Existují dokumenty, kde úřad píše, že máme odevzdat klíče a odejít,“ popisuje Langpaul rodinnou zkušenost. Právě tato historie podle něj vysvětluje, proč měl ke Švýcarsku vždy blízko. Už jako dítě dostával dárky od příbuzných ze zahraničí a postupně začal tuto zemi vnímat jako součást rodinného příběhu.
Rok na střední škole mu změnil život
Klíčovým momentem se pro něj stal rok studia ve Švýcarsku během středoškolských let. V roce 1998 strávil rok v Curychu a Bernu v rámci studentského výměnného programu. Přestože měl pouze základní gymnaziální znalost němčiny, prostředí ho rychle donutilo jazyk zlepšit. Zároveň se musel vyrovnat s tím, že švýcarská němčina se od standardní němčiny výrazně liší.
Podle něj ale právě studium v zahraničí představuje jednu z nejlepších investic do vzdělání. „Já z toho profituji dodnes. Během toho roku se pro mě Švýcarsko vlastně otevřelo světu,“ říká. Langpaul zároveň upozorňuje, že zkušenost ze zahraničí je přínosná nejen pro studenty, ale i pro jejich rodiče, kteří musí překonat obavy z odloučení.
Švýcarské školy a jazyková otevřenost
Podle Langpaula je jedním z důvodů ekonomického úspěchu země právě její otevřenost vůči světu. Ta se projevuje už ve vzdělávacím systému.
Na švýcarských školách se běžně vyučuje několik jazyků současně. Vedle němčiny mají studenti například angličtinu, francouzštinu, latinu a často i další jazyky. Tato jazyková vybavenost je podle něj přirozenou reakcí na ekonomický model země, která je silně orientovaná na mezinárodní obchod. „Velká část švýcarského bohatství pochází právě z otevřenosti vůči světu,“ vysvětluje Langpaul.
Pandemie ukázala rozdíl mezi Českem a Švýcarskem
Zásadní rozdíl mezi oběma zeměmi podle něj ukázala pandemie covidu-19. Langpaul v té době působil ve Švýcarsku jako manažer organizace, která zprostředkovává zahraniční studijní pobyty.
Podle něj nebyl rozdíl ani tak v samotných opatřeních, ale především v důvěře občanů ve stát. „Diametrální rozdíl mezi Švýcarskem a Českem je důvěra občanů v systém,“ říká. Švýcarská vláda podle něj komunikovala pandemii relativně klidně a srozumitelně. Společnost tak věděla, jaká rizika existují a jaká opatření mají smysl.
Například v případě ochranných pomůcek stát otevřeně přiznal, že jich nemá dostatek, a vysvětlil, jak bude postupovat, než se podaří obnovit dodavatelské řetězce.
Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:
- Jak přesně fungují studentské výměnné programy ve Švýcarsku a co mohou dát českým studentům?
- Jaké konkrétní zkušenosti přinesl Martin Langpaul z řízení mezinárodní organizace během covidového lockdownu?
- Jaké konkrétní chyby dělají české firmy při vstupu na švýcarský trh a jak se jim vyhnout?
- Jak funguje regulace značky „Made in Switzerland“ a proč je pro ekonomiku tak důležitá?
- Jaké kulturní rozdíly mezi českou a švýcarskou mentalitou nejvíce ovlivňují podnikání a spolupráci?