Brněnské letiště není zbytečné. Do roku 2028 ho rozlétáme, říká ředitel veletrhů

Fyzické veletrhy zdaleka nejsou mrtvé – spíš naopak. V časech digitální únavy a potřeby navazovat vztahy se ukazuje, že osobní kontakt je nenahraditelný. Jan Kubata, generální ředitel Veletrhů Brno, v pořadu Export na platformě FocusOn vysvětluje, proč se z výstaviště stává živá laboratoř inovací, jak Brno podporuje startupy, a co všechno dělá pro to, aby české firmy měly silnější pozici na mezinárodní scéně.

„Veletrhy nejsou překonané a nikdy nebudou,“ říká Jan Kubata v úvodu rozhovoru. Podle něj zůstává osobní kontakt v byznysu nenahraditelný. Lidé potřebují vidět řeč těla, cítit atmosféru, navazovat vztahy tváří v tvář. Technické výkresy nestačí – výrobek je potřeba ukázat, předvést a vysvětlit.

Brněnské výstaviště přitom nabízí víc než jen prostor: podle Kubaty se jedná o jedno z největších zařízení svého druhu ve střední Evropě – s 12 halami na více než 40 hektarech. Každoročně se zde koná 97 akcí, přičemž zhruba 50 % vystavovatelů na strojírenském veletrhu tvoří zahraniční firmy. „Přijíždějí k nám delegace z Bavorska, Tchaj-wanu i Číny. Je to platforma, která českým exportérům reálně otevírá dveře do světa,“ dodává.

Technologie, design a chytrá města: Brno mění tvář veletrhů

Brněnské veletrhy reagují na současné výzvy světa průmyslu: přibývají startupové sekce, digitální továrny i projekty Průmyslu 4.0. Kubata zdůrazňuje i nový přístup k průmyslovému designu: „Loni jsme poprvé udělili cenu za průmyslový design. Nejde jen o estetiku – ale o funkčnost, ergonomii a zdraví lidí.“

Jedním z klíčových projektů je tzv. „živá laboratoř“ – výzkumné a testovací prostředí přímo v areálu výstaviště, které se svými 10 kilometry silnic, 2500 stromy a dvěma rybníky připomíná městskou čtvrť. „Bude možné testovat autonomní mobilitu, drony i chytrá řešení pro veřejnou správu. Takové prostředí zatím v Evropě nemá obdoby,“ říká Kubata.

Letiště, spoje, svět: Brno chce být víc než výstavní město

Rozvoj mezinárodní dostupnosti považuje ředitel Veletrhů Brno za zásadní. „Rozlítáme letiště – to je náš cíl. Už jsme uzavřeli dohody s Ryanairem a AeroItalia,“ říká. Nové linky do Malagy a Říma mají přivést nejen turisty, ale i vystavovatele a delegace.

Zároveň poukazuje na potřebu lepší železniční infrastruktury. „Rychlodráha z Brna do Vídně by znamenala revoluci. Dnes je to o hodině navíc – v budoucnu to může být standardní spojení na velké letiště.“ Pro Brno jako kongresové město je dopravní napojení klíčové – včetně možnosti hostit kongresy pro tisíce účastníků.

Globální expozice, lokální dopad: role české účasti na Expo

Veletrhy Brno mají unikátní pozici – kombinují správu areálu, vlastnictví ochranných známek veletrhů a realizační kapacity. „Stavíme stánky nejen v Brně, ale i na veletrzích po celém světě. Máme pobočku v Düsseldorfu a jsme oficiálním dodavatelem Messe Düsseldorf,“ uvádí Kubata.

Účast na světových výstavách, jako je Expo v Ósace, nevnímá jako místo pro podpisy kontraktů, ale jako výkladní skříň inovační schopnosti země. „Přijelo k nám 18 japonských firem. To je výsledek dlouhodobé práce a vztahů. Expo je platforma, kde se můžete představit investorům a připravit půdu pro další spolupráci.“

Pořadem Export provází Marek Atanasčev, CEO společnosti Enantis.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:

1. Jak funguje projekt „živé laboratoře“ a co v ní lze otestovat?
2. Jaké konkrétní služby nabízí Veletrhy Brno startupům a malým firmám?
3. Co odlišuje českou expozici na Expo v Ósace od jiných zemí?
4. Jaké tři nové letecké linky by Kubata zavedl, kdyby měl neomezenou moc?
5. Jaké americké veletrhy inspirovaly vedení BVV k novým formátům?