95 % myšlenek se opakuje. Koučka vysvětluje, proč se lidé nemění

Koučink už dávno není jen o výkonnosti. Stále více manažerů i podnikatelů hledá jistotu sami v sobě a obrací se na odborníky, kteří jim pomáhají posilovat mysl. „Jistota není o vnějších okolnostech, ale o stavu mysli,“ říká profesionální koučka Claudie Cross Křížová. V rozhovoru pro pořad Big Deal na platformě FocusOn vysvětlila, proč je rok 2025 přelomový. Claudie je zároveň jednou z řečnic nadcházejícího Týdne inovací, jehož mediálním partnerem je FocusOn.cz.

Hned v úvodu zazněla otázka, zda není dnes trh přesycený koučinkem. Křížová přiznala, že i ona sama měla problém označovat se za koučku: „Ten pojem je zakalený. Spousta lidí se dnes nazývá koučem, aniž by prošli adekvátním výcvikem. Někdy stačí tříměsíční kurz a už se ohánějí titulem kouč.“

Mezinárodní federace koučů (ICF) přitom podle ní uděluje certifikace obdobné akademickým titulům – od úrovně bakaláře až po doktorát. „Pro nejvyšší certifikaci je nutné mít 2 500 hodin placených koučinků, desítky hodin s mentorem, absolvovat výcvik, zaslat nahrávky k posouzení a složit tříhodinový test v angličtině. To je práce s lidskou duší a měla by mít minimálně takovou váhu jako vzdělání lékaře,“ zdůraznila.

Kouč versus terapeut

Zásadní část rozhovoru se věnovala rozdílu mezi koučem a terapeutem. Křížová vysvětlila, že terapie pomáhá člověku, který je „pod nulou“, trpí traumatem nebo se ztrácí v problémech. Kouč nastupuje až ve chvíli, kdy je klient na neutrální pozici a hledá, jak se posunout dál: „Terapeut vás dovede zpět do rovnováhy, zatímco kouč vás učí, jak svou mysl posilovat, abyste podobné situace zvládali sami. Není to o radách, ale o kladení správných otázek.“

Podle Křížové se změnilo také vnímání veřejnosti. Zatímco ještě před několika lety bylo stigma chodit na terapie, dnes se lidé častěji obracejí nejen na terapeuty, ale i na kouče. Zvlášť v byznysu se ukazuje, že psychická kondice je stejně důležitá jako ta fyzická.

Klienti všech věkových kategorií a pracovních pozic

Křížová uvedla, že mezi její klienty patří především lidé na manažerských pozicích. Mezi její klienty patří muži i ženy, zakladatelé startupů i zkušení ředitelé firem. „Miluji tu různorodost příběhů. A i když za mnou přicházejí lidé různého věku a z odlišných prostředí, témata se nakonec hodně podobají,“ uvedla.

Rok 2025 je podle ní typický tím, že se lidé méně ptají, jak být výkonnější, a více zkoumají sami sebe: „Manažeři se ptají, proč vlastně dělají to, co dělají, a pro koho. Co jim dává jistotu v době, kdy umělá inteligence mění trhy a jistoty mizí. Čím dál víc chápou, že jistota není o okolnostech, ale o stavu mysli,“ vysvětluje.

Data z neurovědy: 95 % myšlenek se opakuje

Na nadcházejícím Týdnu inovací Křížová vystoupí s přednáškou o myšlení a komunikaci. Opírá se přitom o data z neurovědy. Citovala výzkumy, podle nichž „90 % našeho prožívání tvoří vnitřní svět: myšlenky a emoce – a jen 10 % je viditelné chování. A podle doktora Jo Dispenzy se od 35 let 95 % myšlenek a emocí stále opakuje.“

To podle ní vysvětluje, proč lidé často uvíznou v koloběhu stejných pocitů a stereotypů: „Každý den pijeme tu samou kávu, automaticky odpovídáme na otázku ‘Jak se máš?’ stejně. A přitom chceme dosahovat nových cílů. Koučink pomáhá tyto vzorce narušit.“

Úspěch versus neúspěch

V rozhovoru padla i zásadní otázka: není realitou spíš neúspěch než úspěch? Křížová reagovala: „Neúspěch neberu jako stav, ale jako přechodovou fázi. Je vždy součástí cesty k úspěchu. Důležité je umět být spokojený i bez vnější validace – a to je skutečný úspěch.“

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:

1. Jak konkrétně probíhá certifikační proces ICF a kolik hodin výcviku stojí za jednotlivými tituly?
2. Proč považuje Křížová kladení správných otázek za celoživotní umění?
3. Jaké typické chyby dělají manažeři, když řeší stres a strach?
4. Co mají společného nejvlivnější lidé Česka, se kterými vedla rozhovory do svého podcastu?
5. Jaké „aha momenty“ získává Křížová sama ze svých ranních rituálů a studia neurovědy?