Žít na dávkách není v Česku nic super zajímavého, říká poradce premiéra a člen NERVu Daniel Münich

„V Česku teď lítají částky jako 60 miliard na energetický tarif, 130 miliard na stropy cen energií nebo osm miliard na příspěvky na dítě,“ říká v podcastu FinTag.cz poradce premiéra a člen Národní ekonomické rady vlády Daniel Münich.

„Ale když odečtete penze a rodičovský příspěvek, to nejsou dávky, tak vám z českého sociálního systému zbyde několik zanedbatelných položek v řádu několika miliard korun. Podíl veřejných výdajů na skutečně cílené sociální dávky a podporu v Česku patří mezi ty nižší v Evropě,“ dodává.

Podle něj je mýtus, že sociální podpora a dávky v Česku jsou vysoké a demotivační. Opak je pravdou, říká. Argumentuje například přídavkem na dítě, který podle jeho slov oproti roku 2008 reálně klesl o 30 procent.

„Zde stát z podpory například docela vystoupal. A náš sociální systém není ani extrémně zneužívaný. Rozhodně není něco super zajímavého, žít v Česku na dávkách. A lidé, kteří to říkají, neví, co říkají,“ upřesňuje v podcastu FinTag.cz Daniel Münich.

V něm se zároveň ostře vyjadřuje k české podpoře firem, zejména té dotační: „U firem, když se podíváte na státní rozpočet a měl byste dobrý mikroskop, tak tam teče obrovské množství peněz pod nicneříkajícími názvy. Přitom jde o prachsprosté dotace skupinám, které si prostě našly svůj kanál. Často zaštítěný nějakou dobročinností, ale v konečném důsledku jsou to jen peníze navíc pro vybranou skupinu lidí.“

Daniel Münich: Plošná podpora je daní za rychlou pomoc

V úvodu podcastu FinTag.cz se člen Národní ekonomické rady vlády [NERV] vyjadřuje k zacílení současných podpor vlády nejen na zvládání vysokých cen energií. Podle něj je jen iluze, že vláda má nějaký kouzelný proutek, kterým odkouzlí negativní efekty války.

„Co vláda může udělat, je rozptýlit dopady války tak, aby nebyly koncentrovány na určité skupiny lidí nebo firmy. A zároveň může přenést část těch nákladů na budoucí generace. Ale je tam riziko, že tím přispěje k inflaci ,“ vysvětluje.

Podle něj většina vládou schválených podpůrných opatření bezprostředně reaguje na okamžité potřeby. Za příklad dává zastropování cen energií, které odsouhlasila až v momentě, kdy se ceny plynu a elektřiny docela utrhly ze řetězu.

„Cena za tu rychlou reakci – musíme si uvědomit, že ten stát je pomalu se šinoucí letadlová loď, to není žádný rychlík – je plošnost. Plošnost je drahá, až neuvěřitelně drahá. […] A až teprve v tom druhém sledu vláda přijde... Více na FinTag.cz!!!