Zrcadlo: Jako dítě jsem často cítil úzkost. Tátu jsem kvůli válce i rok neviděl. Zrcadlo Adiho Hasanbašiće

Do šesti let měl idylické dětství. Pak ale v Jugoslávii vypukla válka. S rodinou utekl a nakonec se usadil v Praze. Tam také založil Dům zotavení pro lidi se závažným duševním onemocněním, kde mají prostor vzít svůj život zpátky do vlastních rukou. Jak Adi Hasanbašić rozumí tomu, co jako dítě prožil? Jak ho ovlivnila válečná a uprchlická zkušenost? A proč se rozhodl věnovat psychologii?