#71 Marie Fišerová o grafice, tvrdé muzice a tom, že feminismus nemusí mít hořkou pachuť

Olaf a Ziky jsou v dobré náladě a do toho se trefuje i hostie/hostka Marie Fišerová, jejíž představení nám zabralo asi pět minut. Motá se nejen ohledně hudby a grafiky, ale narazíme i na další témata. Hlavním důvodem pro pozvání je však vydání čtvrtého dílu jejího zinu Mazinerie. Začínáme kapelou Lakka, kde má na starosti vokály a ke splitku se Samorast vytvářela i obal. Promluvíme si o jejich nedávné cestě do Polska. Jaký je její názor na pay to play systém v klubech a shodne se s tím, který mají Dva kverulanti? Od jejích začátků v plzeňské scéně se dostaneme k feminismu a postavení žen v hudebním světě. Probereme rozdíly mezi Mazinerií a jinými ziny a samozřejmě i obsah. Od toho je jen malý krůček k výtvarné tvorbě, což jsou v případě Marie také obaly nebo plakáty ke koncertům. Co je DIY všichni víme, ale je v pořádku za věci v duchu DIY platit? A jak celkově vnímá DIY estetiku? Na závěr si dáme i ostřejší poselství. Po nejdelším díle je tohle nejdelší rozhovor, ale během natáčení jsme si nikdo nevšimli, že už jsme překročili hodinu. Jaký má vztah ke klubu 007? Proč není dobrý nápad dělat obal pro vlastní kapelu? Jak se může cítit samotná dívka na koncertě? Jaké techniky používá ve výtvarné tvorbě? Za co všechno můžete vyměnit lístek na koncert? Pusť to!