Neboť i my jsme kdysi byli nerozumní, neposlušní, bloudící, byli jsme otroky žádostí a všelijakých rozkoší, trávili jsme život v špatnosti a závisti, byli jsme odporní a navzájem jsme se nenáviděli. Když se však zjevila dobrota a lidumilnost Boha, našeho Zachránce, zachránil nás… podle svého milosrdenství.

Titovi 3,3-5

Nejen krásné příběhy

„V Bibli jsou příběhy, které skutečně nejsou krásné,“ řekla jedna žena. A to pro ni byl dostatečný důvod pro to, aby Bibli nečetla.

Je to skutečně pravda – v Bibli jsou dokonce hrozné příběhy! Není to sbírka příběhů na dobrou noc, nýbrž kniha, která líčí pravdu bez přikrašlování. Ukazuje člověka takového, jaký je: s celou jeho špatností a nemravností … A to se až dodnes vůbec nezlepšilo; podívejte se jen do denního tisku.

Ano, tak to je: Sobectví a špatnost lidského srdce a jeho nejtajnější pohnutky nejsou nikde tak odhaleny jako v Bibli. Bible je Boží slovo, a jen Bůh sám vidí do hloubek duše.

To je také obraz, který Bible o člověku vykresluje. Avšak v této knize také poznáváme Boha – Jeho svatost a dokonalou čistotu, ale také Jeho milost a milosrdenství, se kterým vychází vstříc lidem, kteří upadli do hříchu. Ježíš Kristus, světlo světa, sestoupil na zem, aby na sebe vzal trest za naše hříchy a osvobodil nás z moci hříchu.

Ten, kdo Mu vyzná své hříchy, zakusí obnovu od základu. A pak objeví v Bibli nevyčerpatelné bohatství.