Neboť my všichni se musíme objevit před soudnou stolicí Kristovou, aby každý přijal odplatu za to, co vykonal v těle, ať už to bylo dobré nebo zlé.

2. Korintským 5,10

Všichni bez výjimky

Lidé, kteří nevěří v Boha, se nad námi usmívají, když jim vyprávíme o budoucím soudu. Myslí si, že smrtí všechno končí. Ale co když se mýlí? Co když otevřou oči na onom světě?

Pán Ježíš podává zprávu o bohatém muži, který žil ve shonu života. Dobře si žil a nemyslel na to, že je svému Stvořiteli odpovědný za svůj život. Tu mu Bůh jednoho dne řekl: „Blázne! Ještě této noci si od tebe vyžádají tvou duši, a čí bude to, co jsi připravil?“ (Lukáš 12,20) Tento muž se přepočítal. K čemu mu bylo jeho bohatství, když věčně zahynul?

V Lukáši 16,19-31 máme příběh o bohatém muži a o chudém Lazarovi. Když zemřel ten bohatý, který se nikdy o Boha nestaral, otevřel oči v říši mrtvých. Nalézal se na místě muk a měl k očekávání už jen Boží soud. Nemohl svůj los už změnit. Bylo provždy pozdě.

Protože se všichni lidé budou jednou muset postavit před Kristovu soudnou stolici, jsou dnes vyzýváni: „Smiřte se s Bohem!“ (2. Korintským 5,20) Nyní je tu možnost dát s Bohem své věci do pořádku. Kdo uvěří v Jeho Syna Ježíše Krista, jenž zemřel na kříži za hříšníky, je osvobozen od své viny.