Za koktejly se skrývá dřina a kus historie

Koktejl. V dnešním světě poměrně často užívané slovo, přesto si pod ním každý představíme něco trochu jiného. Někdo vidí protáhlou sklenici naplněnou oranžovo-červenou tekutinou, ozdobenou ovocem, jiný si vybaví martini s olivou nebo rovnou hlášku z Jamese Bonda. Většina si ke koktejlu automaticky spojí led a alkohol. Některým se vybaví vychlazený jahodový milkshake.

Dalo by se říct, že každá z odpovědí je víceméně správná, když byste se ale na definici slova koktejl zeptali lidí v 19. století, jejich výklady by se od sebe zas tak nelišily. Tehdy se poprvé začal tento termín užívat v Americe a označoval nápoj složený z vína nebo tvrdého alkoholu, oslazený cukrem, zředěný vodou a doplněný pár kapkami bitters, tedy hořkou infuzí bylinek a koření. To byl koktejl. Za to, že se později začali nejen představy o koktejlu, ale i jeho variace rozšiřovat, může především historie a celosvětová obliba koktejlů. A právě mixu dějin a alkoholických drinků se bude věnovat podcast Drinkologie, ve kterém vás provedu jedinečnými příběhy a legendami, jenž se skrývají za skleničkami míchaných nápojů.

Je tedy na místě se představit. Jmenuji se Michaela Hofmanová, nejsem barmanka, ale novinářka. Sedím vždy na tom konci baru, kam koktejly putují. A sedávám tam už nějakou řádku let. Za tu dobu, co obrážím domácí i zahraniční bary, jsem si uvědomila, že barový pult často působí jako vysoká zeď, za kterou jen málokdo dohlédne. Někdo k ní raději ani nehledá cestu, někdo si k ní sedne, ale o dění na druhé straně se nezajímá. Přesto je ale zřejmé, že se tam děje něco docela zajímavého.

Ani můj přesun přímo na bar nebyl úplně dobrovolný. V mém oblíbeném koktejlovém baru zkrátka jednoho dne nebylo nikde jinde místo.

A ukázalo se, že to byl zlomový okamžik pro to, jak budu vnímat alkoholické nápoje. Najednou jsem se mohla o výběru drinku podrobně poradit s tím, kdo mi ho i chystal. Přistávali přede mnou nápoje spolu s krátkým příběhem, ať už o použitých ingrediencích, o zajímavých postupech nebo právě historii jejich vzniku. A tak jsem je začala sbírat a doplňovat celou tu krásnou mozaiku i o informace, které jsem si aktivně vyhledávala.

Pokud se tedy vrátím k úvodní otázce - koktejl je pro mě unikátní kombinace chutí, která se musela prokousat časem a osvědčit se. Vidím za tím spoustu práce, vášně a radosti. Je to alchymie.

Pokud jste tedy ještě nepronikli za barovou zeď, nechte se zlákat a nahlédněte tam se mnou. Možná také poznáte, jaké poklady se za slovem koktejl mohou skrývat. V Drinkologi vám představím deset koktejlových legend, se kterými se v žádném dobrém koktejlovém baru nemůžete zklamat.