Historie

Gastro

Margarita: Smyslná žena nebo něžná „sedmikráska“?

Drinkologie

Jak k sobě našli cestu gin a tonic? A co spojuje matku Winstona Churchilla s drinkem Manhattan? Příběhy, které stojí za skleničkami známých koktejlů, rozkryje podcast Drinkologie.

nápoje

Alkohol

koktejl

tequila

mexiko

Margarita. Krásné španělské jméno. Jaká asi byla ta slečna, podle které je pojmenovaný koktejl na tequillové bázi? Nad tímhle určitě někdo z vás někdy přemýšlel. No, ono to nebude zas tak jednoduché. Význam slova Margarita totiž sahá mnohem dál. Jistě, může to být ženské jméno, ale je to také španělský výraz pro sedmikrásku. Kdo by to byl řekl, že takto silný drink podávaný v nasolené skleničce je zároveň výraz pro drobnou, něžnou rostlinku.

Margarita. Krásné španělské jméno. Jaká asi byla ta slečna, podle které je pojmenovaný koktejl na tequillové bázi? Nad tímhle určitě někdo z vás někdy přemýšlel. No, ono to nebude zas tak jednoduché. Význam slova Margarita totiž sahá mnohem dál. Jistě, může to být ženské jméno, ale je to také španělský výraz pro sedmikrásku. Kdo by to byl řekl, že takto silný drink podávaný v nasolené skleničce je zároveň výraz pro drobnou, něžnou rostlinku. I když si tento drink díky tequile spojujeme s Mexikem, většina odborníků pochybuje, že s ním přišli samotní obyvatelé této středoamerické země. Neexistovala zde totiž žádná koktejlová kultura. Vypráví se pak několik verzí příběhu, jak Margarita vznikla. Ve spoustě z nich figuruje žena, Margarita, Margaret nebo Marge. V jedné verzi ale hraje roli i zmíněná sedmikráska. Nebudu vám popisovat všechny dámy, které údajně ovlivnily vznik tohoto koktejlu. Zastavím se ale alespoň u jedné z nich - americké kabaretní tanečnice a příležitostné herečky béčkových filmů Marjorie Kingové. Ta v roce 1938 navštěvovala bar kousek od hraničního města Tijuana s názvem Rancho La Gloria. Vlastníkem podniku byl jakýsi Danny Herrera, který o původu Margarity píše ve  své závěti. Podle něj měla Kingová alergii na všechen tvrdý alkohol kromě tequily. Ani tu ale nechtěla pít čistou. Herrera se tedy snažil uspokojit svou zákaznici tím, že vymýšlel různé variace alkoholických nápojů s tequilou. A to do té doby, než konečně nenarazil na tu správnou kombinaci. Tou právě bylo spojení tequily, likéru Cointreu a citronové šťávy podávané ve sklence s osolenými okraji. Název Margarita pak měl podle jeho verze příběhu odkazovat na samotnou Marjorie Kingovou. Těžko říct, jestli je možné, aby Kingová byla alergická na veškerý tvrdý alkohol a tequila byla jedinou světlou výjimkou. Možná byla prostě jen vybíravá. To už se dnes můžeme jen domýšlet. Pravdou ale je, že na počet lidí, kteří si nárokují autorství Margarity, by nám nestačily prsty jedné ruky. Pak tu ještě ale je určitý darwinovský pohled, kterým se můžeme podívat na původ drinku. V něm se vracíme k oné sedmikrásce. Už bylo řečeno, že španělsky se tato drobná květina označuje jako Margarita. Z tohoto pohledu pak můžeme dát rovnítko mezi margaritu a daisy, což je zase anglický výraz pro sedmikrásku. Ale také pro celou kategorii koktejlů vysoce populárních v Americe první poloviny 20. století. Vydání Albuquerque Journal z července roku 1939 popisuje tyto koktejlové variace jako „všudypřítomné“. Jako Daisy se tehdy označovaly drinky na bázi jakéhokoliv tvrdého alkoholu s citrusovou šťávou a grenadinou, servírovaných na ledu. A protože se Daisy míchaly na libovolné bázi, bylo jen otázkou času, kdy se stanou populární ty na tequile. Mnozí tak mají za to, že Margarita se evolucí vyvinula právě z tequillových sedmikrásek. Nevím, jakou zkušenost máte vy, ale v Česku se často setkávám s tím, že na tequilu nebo koktejly z ní se lidé netváří nijak nadšeně. Ve Spojených státech se ale naše Margarita naopak pohybuje na samé špici popularity. V roce 2017 ji v průzkumu agentury Nielsen označilo za oblíbený drink 56 procent dotázaných amerických žen a 44 procent amerických mužů. Mekkou koktejlu Margarita je pak San Francisco. Poutním místem pro barmany z celého světa se stal zdejší malý bar Tommy’s restaurant, který se chlubí čtyř sty druhy tequily a uměním Julia Bermeja. Tento barman se rozhodl pozměnit pár věcí a opět posunout tradiční Margaritu trochu dál. Bermejo se vyhýbá například pomerančovému likéru a nahradil ho organickým nektarem z agáve. Ten je hustý jako med a musí se ředit vodou. Místo citronu také používá limetu. Jeho Margarity se podle magazínu Imbibe staly tak proslulými, že se objevují na koktejlových lístcích v Sydney, Berlíně, Hongkongu nebo New Yorku.

Aplikace Youradio Talk

Margarita: Smyslná žena nebo něžná „sedmikráska“?

Poslechněte si podcast