Tesla vynikala v oboru magnetické rezonance a elektronové mikroskopie, její výrobky šly do celého světa, říká Jan Motl z Muzea Tesla v Třešti

Dále Tesla vyráběla třeba mikrofony, sluchátka nebo reproduktory. Do Československa tak nebylo nutné dovážet žádnou audiotechniku. Tesla se ale také zaměřovala na vojenské zakázky. Některá oddělení Tesly byla utajená a není proto přesně známo, co se tam vyrábělo. Jedním z takových utajených pracovišť bylo v Tesla Pardubice, kde se vyvíjel protiletadlový radar Tamara.

Tesla vznikla znárodněním menších podniků. „Předchůdci Tesly byly zčásti podniky československé, které tu působily v období mezi světovými válkami. Do tohoto koncernu byly začleněny také pobočky zahraničních firem jako byl Philips, Siemens a řada dalších,“ vysvětluje Motl, který byl dopoledním hostem Rádia Z. Ve studiu ho přivítal moderátor Martin Karlík.

Název společnosti odkazoval na slavného vynálezce srbského původu Nikolu Teslu a měl vyjadřovat spolupráci a soudržnost mezi slovanskými národy. „Později, když vstoupila Jugoslávie u socialistického tábora v nemilost, tak už nebylo žádoucí, aby se tento název používal,“ říká Motl. Tehdejší generální ředitelství proto vydalo zprávu, že název je zkratkou dvou slov – technika slaboproudá.

Ani takovému koncernu, jakým Tesla byla, se nevyhnulo centrální plánování. „To znamená ověřovací zkoušky, spousta a spousta papírování, hromada administrativních problémů. Tím se vývoj a uvedení výrobků na trh velice zpožďoval,“ dodává Motl. To podle něj ve spojitosti s nešťastným vedením v některých záležitostech vedlo k pozdějšímu úpadku Tesly.

Dopoledním hostem moderátora Martina Karlíka byl Jan Motl z Muzea Tesla v Tříšti. Poslechněte si záznam rozhovoru.