Přežila Terezín, před synem to celý život tajila. Příběh Hany Kleinové odkrývá v knize Frank Frištenský

Když poprvé začal tušit, že jeho matka prošla Terezínem, žil Frištenský se svou rodinou ve Spojených státech, kde zrovna otevíral svůj obchod. O svém osudu ale Kleinová nikdy nechtěla mluvit. Po příběhu své matky začal Frištenský pátrat až po její smrti. „V naší rodině to bylo tabu. Když jsem se ji na to někdy zeptal, tak mě odbyla. Řekla, že na to není správná doba. Když se to opakovalo, rozhodl jsem se to nechat být,“ vysvětluje Frištenský. Původně chtěl napsat knihu o svém příběhu, jak po okupaci v roce 1968 utekl s rodinou z Československa do Švýcarska a později do Spojených států. Brzy ale zjistil, že o své matce toho příliš neví.

Kleinová po sobě nezanechala žádný deník, který by Frištenskému v jeho bádání pomohl. O svém příběhu hovořila více se známými než s rodinou. Proto se Frištenský obrátil nejdříve na ně. „Jejich rodina byla docela zámožná. Tatínek pracoval jako prokurista ve farmaceutické firmě. Žili si velice dobře,“ říká Frištenský, který byl dopoledním hostem moderátora Ondřeje Kopy. Do ghetta přišla Kleinová v roce 1942. Jen velmi těsně unikla transportu do vyhlazovacích táborů, když místo ní odjela její matka. Z Terezína se Kleinové spolu s dalšími ženami podařilo utéct 9. května 1945. Unikly tak infekci břišního tyfu, která v Terezíně na konci války propukla.

Poslechněte si rozhovor moderátora Ondřeje Kopy s Frankem Frištenským.