Od konce 1. světové války uplynulo 103 let. Legionáři byli hybateli změny, mnoho vojáků padlo i v rakousko-uherské armádě, připomíná Charfreitag

Do první světové války narukovalo téměř 1,5 milionů Čechů. „České země tvořily především pěší pluky. Technická vyspělost Čechů je předurčovala k tomu, že byli často zařazování k dělostřelectvu, ať už námořnímu nebo pevnostnímu. Velké množství Čechů se tak dostávalo ke složitým zbraním,“ vysvětluje Charfreitag. Mapování všech padlých začalo už těsně po skončení války, zatím ale nebylo dokončeno. Ve 20. a 30. letech se na něm podíleli také četníci. Dodnes Československá obec legionářská dohledá ve spolupráci s Ministerstvem obrany hroby legionářů.

Nejvíce Čechů padlo na východní frontě a v druhé polovině války na jižní frontě v boji proti Italům. „To jsou dvě největší území, kde naši dědečkové umírali. Ten východ je pro nás poměrně složitý na dohledání,“ říká Charfreitag, který byl hostem moderátora Ondřeje Kopy v dopoledním vysílání Rádia Z. Charfreitag přišel do studia ve stejnokroji československého legionáře ve Francii, ve kterém byli oděni především v roce 1918. Ten vycházel z francouzské doktríny, byly na něm i prvky unikátní pro československé vojsko.

Československá obec legionářská provozuje jako připomínku bojů na Transsibiřské magistrále putovní muzeum Legiovlak, který je věrnou replikou legionářského vlaku z období let 1918–1920. Vlak křižuje od května 2015 celou Českou republiku. V tuto chvíli se nachází v Českých Budějovicích.

Hostem moderátora Ondřeje Kopy byl vedoucí Muzea československých legií Jiří Charfreitag. Poslechněte si záznam rozhovoru.