Michal Švanda z Astronomické ústavu upozorňuje: Aktivita slunce bude stoupat, ohrozit by to mohlo dodávky elektřiny, ropy i internet

„Po delším výpadku, který nastal v průběhu tzv. slunečního minima v posledních letech, tak jeho aktivita postupem času zase narůstá. Očekáváme, že svého maxima dosáhne během tří, možná čtyř let,“ vysvětluje Švanda. Jestli tato sluneční aktivita způsobí nějaké problémy technologiím, není podle Švandy zatím jisté. Předpovědi, které jsou v současné době k dispozici, nedávají následujícímu cyklu příliš velkou amplitudu. Vědci proto očekávají, že v následujících přibližně osmi letech bude aktivita slunce sice silnější než v současnosti, nebude ale tak vysoká, jak to bylo v uplynulých desetiletích. Při erupcích slunce vzniká vysokoenergetické záření, jako ochrana živých struktur proti němu slouží magnetické pole země. Příletem magnetického oblaku od slunce můžou být ale vyvolané změny magnetického pole země. Ty můžou indukovat proudy a napětí například na rozvodných sítích, na ropovodech nebo vyvolávat poruchy elektroniky kosmických satelitů.

Výraznější dopady větší sluneční aktivity bývají pozorovány v oblastech dále od rovníku. V Evropě to jsou severské země, hodně postižena bývá také Severní Amerika. Na jižní polokouli to může být Nový Zéland nebo Jihoafrická republika. „I tam jsou události, které měly ničivý dopad na technologie, registrovány. Všechno to souvisí s tvarem zemského magnetického pole, které se dostává do nižších vrstev atmosféry, čili do menších výšek nad zemí v oblastech pólů,“ říká Švanda, který byl hostem moderátora Nikoly Bojčeva v dopoledním vysílání Rádia Z. Dopady se budou odvíjet od intenzity, které slunce nakonec dosáhne. „Pokud by došlo k nějaké velmi silné události, kterou jsme v historii zaznamenali naposledy v roce 1859, tak bych očekával, že nás nějaké problémy potkat můžou, a bude jen otázkou, jak moc jsme od té doby technologicky pokročili,“ dodává Švanda. Podle vědců je největším možným rizikem poškození nebo rozpad rozvodných sítí elektrické energie, na které se váže i internet, a tedy drtivá většina technologií.

Poslechněte si rozhovor moderátora Nikoly Bojčeva s Michalem Švandou z Astronomického ústavu Akademie věd.