Michael Kocáb: Demokracie je bez svobody nemyslitelná. Někdy je ale nutné si ji kousek uříznout

„V roce 1989 jsme si vytyčili pár jednoznačných a jasně pozitivních cílů,“ říká zpěvák, skladatel, bývalý politik a občanský aktivista Michael Kocáb. Těmi bylo odtržení od Sovětského svazu, ukončení vedoucí role komunistické strany, vyzdvižení univerzálních lidských práv a začlenění mezi vyspělé západní demokracie. „Všechny tyhle pilíře zásadním způsobem korodují. Pořád to drží, ale až to překročí určitou hranici, tak se to může začít rychle hroutit,“ varuje Kocáb. Příkladem toho může být podle něj Polsko nebo Maďarsko, kde mezi politiky sílí euroskeptická nálada. Riziko, že by něco podobného mohlo nastat i v Česku, se s nástupem nové vlády zmenší, věří Kocáb.

„Realitu filtruji a vnímám přes politickou situaci. To už je taková moje úchylka, kterou jsem měl ještě před sametovou revolucí. Do posledních voleb jsem se měl šeredně. Teď se to hodně zlepšilo a jsem plný očekávání, že do naší politiky pronikne paprsek světla,“ říká Kocáb. Po zhoršení pandemické situace a zpřísňování vládních opatření ale mnozí hovoří o ztrátě občanských svobod. „Svoboda je alfou a omegou demokracie, bez ní je demokracie nemyslitelná. Proti tomu jde ale reálná hrozba v podobě epidemie. Někdy může nastat situace, kdy si kousek svobody holt uřízneme,“ připouští Kocáb. V rozhovoru s moderátorem Ondřejem Kopou zavzpomínal také sametovou revoluci. „Nebýt těch statisíců lidí v ulicích, tak s námi komunisté zatočili během 24 hodin,“ dodává Kocáb.

Dopoledním hostem moderátora Ondřeje Kopy byl hudební skladatel a bývalý politik Michael Kocáb. Poslechněte si záznam rozhovoru.