Historik Šebek: Ke vzniku Československa kromě světové války významně přispěla i připravenost zahraniční politické reprezentace

„Nejdůležitější byla snaha o zahraniční uznání československého státu a všechny kroky, které podnikali představitelé zahraničního odboje, což byl v první řade Tomáš Garrigue Masaryk, ale z diplomatického hlediska je potřeba vyzdvihnout také roli Edvarda Beneše a z toho vojenského Milana Rastislava Štefánika,“ říká Šebek. Štefánik se významně podílel na organizaci československých legií v zahraničí, ozbrojené síly zatím ještě neexistujícího státu. I to podle Šebka vedlo k pozdějšímu uznání Československa. K tomu přitom došlo ještě předtím, než bylo 28. října 1918 vyhlášeno.

K vyhlášení samostatného státu došlo v reakci na nótu rakouského ministra zahraničí Andrássyho, v níž odpovídal na mírové návrhy amerického prezidenta Woodrowa Wilsona, který mimo jiné požadoval právo na sebeurčení národů. „Když se objevila zpráva o tom, že Andrássy Wilsonovy požadavky přijímá, tak byl v Praze na Václavském náměstí spontánně vyhlášen československý stát,“ vysvětluje historik. Bylo proto podle něj především dílem náhody, že k tomu došlo právě v toto datum. O tom svědčí také to, že výrazný představitel české politiky Karel Kramář byl tou dobou na jednání v Ženevě. „Myslím si, že kdyby Kramář věděl o tom, že se bude 28. října vyhlašovat samostatný stát, tak by nikam nejel,“ dodává Šebek, který byl hostem moderátora Nikoly Bojčeva v dopoledním vysílání Rádia Z.

28. října 1918 přitom ještě probíhala první světová válka, která skončila až o 14 dní později. Na území Československa byla proto v době vyhlášení samostatného státu silná vojenská přítomnost, především maďarských vojáků. Při vyjednávání o samostatnosti bylo proto jedním z požadavků také to, že v nově vzniklém Československu nedojde k žádným vojenským zásahům.

Poslechněte si rozhovor moderátora Nikoly Bojčeva s historikem Jaroslavem Šebkem.