Energie jednoho blesku by stačila na pouliční svícení vesnice na celý rok, říká vědkyně Ivana Kolmašová

Na celém povrchu země udeří v průměru 50 až 100 blesků za sekundu. V každém okamžiku probíhá současně asi 2000 bouřek. Přesto vědci dodnes přesně neví, jak blesk vzniká. Dosavadní výzkum popsala v dopoledním vysílání Rádia Z vědecká pracovnice z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd Ivana Kolmašová.

„Je to záhada. Máme několik teorií, co by mohlo ke vzniku blesku přispět. Jednou z nich je ta, která říká, že kosmické záření zvyšuje vodivost uvnitř bouřkového oblaku, čímž snižuje průrazné napětí,“ říká Kolmašová, kterou ve studiu přivítal moderátor Ondřej Kopa. Vědkyně očekává, že výzkum blesku přinese ještě mnohá překvapení. Kolmašová je členkou komise pro rekordy v oblasti atmosférické elektřiny. Některé výboje nemíří k Zemi, ale šíří se uvnitř bouřkového oblaku. Pokud je tento oblak dostatečně velký, vznikají v něm někdy blesky rekordních rozměrů. Jeden z nejdelších zaznamenaných blesků měřil 800 km.

„Blesk může být pro člověka hodně nebezpečný. Proudy, které tečou bleskovým kanálem dosahují desítek až stovek kiloampérů, teplota v tomto kanále je okolo 30 000 stupňů Celsia. Pod bouřkovým oblakem mohou být navíc opravdu silná elektrická pole, která mohou člověku také ublížit,“ říká Kolmašová. Proto je potřeba mít z blesku a bouřek respekt. Energie jednoho blesku, pokud bychom ji uměli uložit, by stačila na to, aby jedna větší vesnice mohla svítit pouličním osvětlením celý rok. S výzkumem blesků měla pomoci i sonda Taranis. Na jejím vývoji Oddělení kosmické fyziky pracovalo 15 let. Mise ale skončila neúspěšně.