Eduard Stehlík: Kdyby došlo v roce 1938 k válce, armáda by republiku bránila
O epizodě podcastu
„To mnichovské trauma bylo tak silné, že řada lidí se přede mnou jako před patnáctiletým klukem rozbrečela i po těch dlouhých desetiletích. Měl jsem obrovské štěstí, že jsem s tím začal fakt brzo. Na počátku 80. let, když mi bylo nějakých patnáct, jsem začal obcházet pamětníky a hovořil jsem s několika stovkami lidí, kteří si touto zkušeností prošli,” popisuje vojenský historik Eduard Stehlík, který byl dopoledním hostem na Rádiu ZET.
„Nikdy jsem ani v jednom případě nenarazil na to, že by mi někdo z pamětníků řekl, že bylo dobře, že se nebojovalo. Řada z nich potom to trauma řešila tak, že se zapojila do domácího odboje. Mnoho z nich odešlo za hranice, ať už na západní nebo východní frontu. Snažili se ten Mnichov nějak odčinit,” vzpomíná Stehlík. Ve svých začátcích zpovídal pamětníky, kteří stavěli pohraniční opevnění, i ty, kteří pak v pevnostech čekali na rozkaz k boji a obraně, který nikdy nepřišel. „Otázka Mnichova a pohraničního opevnění bylo téma, které mě přivedlo k vojenským dějinám.”
Zasahuje podle Stehlíka trauma z Mnichova i dnešní společnost? „Myslím, že ano. Lidi mají velice krajní názory. Někteří říkají, že rozhodnutí, které přijal prezident Beneš, bylo jediné správné, další říkají, že to bylo úplně špatně a zlomilo to páteř národa. Nic mezi tím. Problém je, že tu otázku, co se na podzim 1938 stalo, si klademe nesprávně,” podotýká historik. „My bychom se pochopitelně bránili a armáda by pochopitelně bojovala, ale na nás nikdo nezaútočil. Adolf Hitler se rozhodl, že celou tu záležitost odehraje hubou, když viděl, jaké západní politiky má proti sobě. Vyhodnotil si to tak, že si s nimi může šachovat, jak chce, a ono mu to vyšlo,” dodává Eduard Stehlík.
Poslechněte si celý rozhovor Ondřeje Kopy o Mnichovské dohodě:
Popis podcastu
Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz .